Fotograf osamění Herbert Tobias se vynořil ze zapomnění
Ucelené dílo německého fotografa Herberta Tobiase se představuje v Galerii Rudolfinum. Retrospektiva umělce, křehkého a zranitelného obdivovatele a tvůrce homoerotických fantazií, se vydává po stopě nálad, motivů a postojů, jež se objevují stále znovu jako leitmotivy celé jeho tvorby.
Výstava se 150 exponáty se pokouší o sjednocený pohled na jeho roztroušené fotografické dílo a představuje ho poprvé v celé jeho šíři a rozmanitosti. Rezignuje na obvyklé žánrové nebo chronologické členění, sleduje Tobiasovu tvůrčí dráhu v deseti tematických sekcích (Pohledy, Divadelní inscenace, Osamělost, ztracený ve světě a další), jež odpovídají specifickému naladění a pohledu Tobiase na svět.
Kurátorem výstavy je Ulrich Domröse z Berlinische Galerie, jež tuto výstavu uspořádala a je majitelem odkazu umělcova díla. V Rudolfinu tak mistrovsky ožívá dávno zapomenuté dílo rebela fotografické scény poválečných let. Kritika byla nadšená jeho snímky, plnými „sladce jedovaté erotiky“.
Jeho dílo se vymyká všem stylistickým kategoriím, obsahově je proto výstava velmi těžko uchopitelná. Ale i přesto se autorům podařilo připomenout tvorbu umělce, jenž se proslavil svými nekonvenčními módními snímky. Výstava je tak přehledná s precizně začleněnými snímky do existenciálních či politicky zaměřených celků.
Ústředním tématem jeho fotografií je člověk, či přesněji řečeno muž. Fotograf nikdy nepopíral, že ho sexuálně přitahují muži – v životě i v umění. Tobiasovy portréty ožívají intimním dialogem s modelem a jsou protkané sugestivní smyslností a touhou. Své modely začleňoval do městské či přírodní scenerie.
Jako první vytvářel módní fotografie v exteriéru. Zatímco ženy jako profesionální manekýny jsou svůdně krásné a působí nedostupně, muže si vybíral z okruhu svých přátel. Flirtují s objektivem takovým způsobem, že se zdá, jako by jejich pohledy patřily především fotografovi. V Berlíně objevuje pohled na zbídačenou metropoli v kontrastu s krásou a luxusem. Vystupuje zde do popředí absurdní poezie všedního dne v troskách města, ale také poválečná touha po životě.
Tobias jako brilantní choreograf velkolepých představení pracoval s takovou intenzitou, která je hmatatelná i dnes. Objevil se nečekaně a stejně náhle před třiceti lety odešel. Nemoc AIDS ukončila jeho životní příběh. Příběh, v němž se figurativní svůdnost proměnila v nahou realitu.
Herbert Tobias 1924–1982
Galerie Rudolfinum
14. ledna–28. března
Hodnocení: 90 %
