Minulý týden jsme v článku „Vybíráme nejdůležitější vědecké milníky roku 2011“ představili zajímavé technologie a pokroky, které se staly v roce 2011. Vývoj se ale nezastavil a rovněž letošní rok bude ve znamení inovací stávajících nebo objevů nových technologií.
O krok blíže k autům bez řidiče
O pokroku v oblasti automobilů bez řidiče, které jsou řízeny pomocí snímacích prvků a inteligentního učícího se softwaru, jsme psali ve dvou článcích:
Sci-fi realitou: inteligentní auta bez řidiče
Revoluce: první stát schválil robotická auta bez řidiče.
Vývojem v této oblasti se intenzivně zabývá zejména Google. Nedávno získal jeden z prvních patentů související s těmito vozidly, takže tento rok můžeme očekávat minimálně další důležité milníky, které přiblíží vědeckofantastickou představu k realitě.
Samotná technologie směřuje správným směrem a optimisticky lze říci, že je již v pokročilejších fázích. Poslední metou ale budou zákony a prvotní ostych lidí. Časem se tento způsob řízení pravděpodobně stane standardem a nakonec možná kvůli „bezpečnosti“ jediným možným způsobem, jak (ne)řídit automobil či podobné prostředky.
Biometrie i u mobilních zařízení
V článku „10 biometrických technologií, které vás identifikují“ jsme zmiňovali různé způsoby, které mohou nahradit přihlašování pomocí hesla. To je omezující, otravné a se stále zvyšujícím se výkonem počítačů v domácích podmínkách i nebezpečné.
Většího postupu bychom se měli dočkat u mobilních zařízení. Apple i Google ukazují, že současným heslům už zvoní umíráček. Hitem by se mělo stát ověřování obličeje. To ale samozřejmě nelze dokonale zprovoznit s běžnými webkamerami a bezpečnou funkčnost je nutné posunout detekční technologií zase o kousek dále.
Facebook a miliarda lidí
Počet obyvatel Země se dostal přes sedm miliard. Díky internetu ale rostou také sociální sítě, na kterých sdílíme informace všeho druhu.
Zatím nejúspěšnější takovou sítí je Facebook. Nyní je k němu připojeno kolem osmi set milionů lidí a dle předpokladů tento rok vyroste až na jednu miliardu; především přispěním rozvíjejících se zemí, jako je Brazílie, Indie a dalších oblasti.
Konkurenční síť Google+ by měla dle odhadů do konce tohoto roku dosáhnout hranice 400 milionů lidí. V tomto případě pomůže nebývale vysoký prodej mobilních zařízení s operačním systémem Android, který je taktéž od Googlu.
Pokud by ale Google v Androidu výrazně prosazoval Google+, možná se dočkáme restrikce po vzoru Internet Exploreru v systému Windows. Microsoft musí nabízet výběr z konkurenčních vyhledávačů a nikoli automaticky instalovat pouze vlastní prohlížeč.
Urychlovač LHC přeřadí na vyšší výkon
Urychlovač LHC sice zatím nepotvrdil existenci Higgsova bosonu, ale není všem dnům konec. V současné době totiž neběží na maximální výkon, který je přibližně 7 TeV na paprsek částic (srážka 14 TeV). Letos se chystá upgrade LHC, aby se dalo dosáhnout vyšších výkonů. V roce 2011 se podařilo dostat jen na 3,5 TeV.
Abyste ale nebyli vystrašení možnou apokalypsou s obří černou dírou, je třeba připomenout, že jeden TeV se rovná energii letícího komára. V případě protonu je ale tato energie dostatečná na to, aby došlo k rozdělení ještě na menší částice. Běžné částice z vesmíru, které již několik miliard let neustále dopadají na Zemi, mají oproti tomu ještě větší energii.
Displeje s vysokým rozlišením
Možná se opět dočkáme výrazného zlepšení v oblasti displejů. Zatímco v poslední době se snižovala spotřeba a nové technologie dokáží zobrazit obraz stále věrněji, rozlišení se v běžném segmentu již dlouho příliš nezvyšovalo a dnešním standardem je Full HD, tedy 1 920 × 1 080 pixelů.
Úhlopříčky monitorů a televizorů zůstanou stejné, aby při sledování nebylo nutné otáčet hlavou. Vyšší rozlišení se proto projeví především v jemnosti displeje. Tento trend začal nejdříve v mobilních zařízeních, kdy jsou hodnoty nad 300 ppi už velmi těžko rozpoznatelné lidským okem. Obraz je celistvý a bez viditelných rastrů či teček v podobě jednotlivých pixelů.
První superpočítač s výkonem 20 PFLOPS
V roce 2011 jsme se dočkali superpočítače K, který dosahuje výkonu až 10 PFLOPS. IBM už ale chystá nový superpočítač Sequoia, který by měl být hotový ještě tento rok. Jeho výkon bude rovnou dvojnásobný, tedy 20 PFLOPS.
Dle odhadů bychom měli mít v letech 2018 až 2020 k dispozici superpočítač s výkonem 1 EFLOPS. Bude stokrát výkonnější než ten nejvýkonnější model v současnosti. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se takového výkonu nepodařilo do konce tohoto desetiletí dosáhnout.
Za dveřmi jsou memristorové čipy
Podle posledních zpráv ze společnosti HP, která stojí za vývojem revolučního memristoru, to má klasický tranzistor možná brzy spočítané. Původně teoretický prvek s mimořádnými vlastnostmi se totiž ještě letos představí minimálně v prvních pamětech.
V současné době zažívají trend čipy typu flash, které jsou tvořeny z tranzistorů. HP a další se však již chystají na paměti z memristorů, které by měly mít výkon srovnatelný s dnešními operačními paměťmi a přitom velkou kapacitu. Oficiální představení se sice chystá na rok 2013, ale první ukázky jistě nebudou tento rok chybět.
Pokud bude mít tato technologie skutečně výrazně lepší parametry a zároveň nižší cenu, můžeme do budoucna očekávat i složitější 3D čipy, např. grafické či procesorové. I ty se však postupně spojují v jedno. HP již dnes vyrábí stovky waferů s memristorovými čipy a díky technologii thin film je možné na jedinou 5nm vrstvu teoreticky dostat až 500 miliard memristorů. Vrstev přitom může být takřka neomezeně. Tyto a podobné technologie nám umožní dostat se na podobné hodnoty jednotlivých samostatných částí, jako má lidský mozek.
Aby se lidstvo nenudilo, také v roce 2012 může očekávat další konec světa. Tentokrát se vše točí kolem Mayského kalendáře a „záhadné“ kultury. Ale až se ráno 22. prosince 2012 probudíme, s jistotou už budou existovat další, zaručeně jisté předpovědi…
