Obama přiškrtil trh, USA klesají v žebříčku ekonomické svobody

Nejsvobodnější ekonomikou je již 16. rok od založení indexu Hongkong, nejméně svobodná zůstává ze 179 hodnocených zemí Severní Korea. Žebříček hodnotí země z hlediska deseti aspektů, zejména dodržování vlastnických práv, regulace mezd a cen, vládních zásahů či obchodních bariér.

Česko postoupilo nahoru z loňského 36. až 37. místa, na němž bylo spolu se Slovenskem. V hodnocení získala 69,8 bodu, o 0,4 bodu více než loni, zatímco Slovensko si polepšilo jen o 0,3 bodu.

Spojené státy utrpěly v letošním žebříčku nejhlubší pokles bodového hodnocení ze 20 největších ekonomik světa. Jejich skóre se propadlo pod hranici 80 bodů, nad níž jsou země označovány za „svobodné“ a pod ní jen „převážně svobodné“. Hodnocení USA kleslo v sedmi kategoriích z deseti a ztráty byly výrazné zejména v oblastech finanční svobody, měnové svobody a vlastnických práv.

Důvodem tohoto vývoje byly mohutné zásahy federální vlády proti finanční krizi a ekonomické recesi včetně politicky motivovaných změn regulace, kroků směrem k obchodnímu protekcionismu, obrovských vládních výdajů na podporu ekonomiky a nákladných sanací finančních institucí a automobilek. Tyto kroky vedly ke ztrátě pracovních míst, odrazování od podnikání a zatížení Spojených států bezprecedentními rozpočtovými deficity, napsal v dnešní zprávě o indexu list The Wall Street Journal Europe.

Čtěte také:

Petr Robejšek: Obamův rok: konec jednoho dobráčka

Spolu s USA se kvůli masivním vládním zásahům do ekonomiky za finanční krize a hospodářské recese prudce propadlo i hodnocení Británie. Ta vypadla z první desítky, kde ji nahradilo Chile, zdaleka nejsvobodnější latinskoamerická ekonomika. Výrazné zhoršení zaznamenala i Čína.

Propad ekonomické svobody však nebyl zdaleka všeobecný, jak by se vzhledem ke zvýšené tendenci vlád zasahovat během krize mohlo čekat. Hodnocení téměř poloviny zemí se naopak zlepšilo - patrné to bylo například u Polska, Německa a dokonce i u Francie, která je ovšem vzhledem k zakořeněnému vládnímu intervencionismu a protekcionismu až na 64. místě. Průměrné skóre indexu se díky tomu letos snížilo jen o 0,1 bodu.

Indexu vévodí čtyři asijsko-tichomořské ekonomiky - kromě Hongkongu jsou to Singapur, Austrálie a Nový Zéland. Následuje Irsko, Švýcarsko, zatímco Spojené státy předstihla v ekonomické svobodě dokonce už i Kanada.

Přestože recese vyvolala ve světě masivní oživení socialistických a antikapitalistických postojů, je celkový trend zachování ekonomické svobody ve světě velmi důležitý. Wall Street Journal připomíná, že silnou souvislost mezi ekonomickou svobodu a prosperitou ukazuje nejen index, ale i celá řada studií. Ekonomická svoboda má rovněž příznivé dopady na celkovou kvalitu života, politické a sociální poměry a dokonce i na ochranu životního prostředí. Jak údaje indexu naznačují, svobodnější ekonomiky jsou mnohem efektivnější ve schopnosti omezovat chudobu než vysoce regulované ekonomiky.

Hájení volného trhu však podle listu není žádnou dogmatickou ideologií, jak hlásají odpůrci ekonomické svobody, výrazně podpoření nedávnou krizí. Je to naopak filozofie, která odmítá jakákoli ekonomická dogmata a je především zastáncem rozmanitosti, která nastává, když mají lidé a podnikatelé možnost zvolit si vlastní cesty k prosperitě, píše americký list.

Američané šetří

Americká ekonomika se sice vzpamatovává, ale pomaleji, než aby to vzbuzovalo příliš optimismu. Kupní síla obyvatel, která generuje až 70 procent amerického HDP, letos poroste pomaleji než příjmy. Domácnosti loni kvůli propadu trhu nemovitostí a akciového trhu ztratily v průměru 19 procent majetku. Jejich kupní síla se tak zmenšila a lidé se soustřeďují na šetření.

Pořadí zemí podle indexu ekonomické svobody:

zvětšit žebříček ekonomické svobody 2009 zavřít

Zdroj: The Wall Street Journal Europe, Heritage Foundation