Ázerbájdžán hrozí Karabachu intervencí
Ázerbájdžán začal vyhrožovat válkou o Náhorní Karabach. Prezidenti Ázerbájdžánu a Arménie začali v Mnichově jednat s cílem vyřešit letitý spor o horskou oblast. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev na úvod prohlásil, že setkání považuje za rozhodující. Pohrozil, že Ázerbájdžán si vyhrazuje právo použít vojenskou sílu, pokud budou rozhovory opět neplodné.
Válka v regionu tak může začít znovu. „Musíme být připraveni na to, že vojensky osvobodíme původní ázerbájdžánská území,“ prohlásil podle agentury Interfax prezident. „Utrácíme miliardy, kupujeme nové zbraně a techniku. Děláme to proto, že jsme nikdy nevyloučili tuto variantu. Máme plné právo osvobodit své území vojenským způsobem,“ uvedl Alijev.
Alijev však válkou nehrozí poprvé. Experti považují jeho výroky za nátlakovou taktiku. Baku se již v říjnu nelíbilo to, že jeho letitý turecký spojenec podepsal s Arménií protokoly o otevření hranic a obnovení diplomatických a ekonomických vztahů. Turecko uzavřelo hranice s Arménií v roce 1993 během války o Náhorní Karabach právě ze solidarity s Ázerbájdžánem. Ankara se však vůči Baku neotočila zcela zády, protože ratifikaci smluv s Arménií podmínila pokrokem v jednáních o Karabach.
Horská oblast je pro Ázerbájdžán důležitá i kvůli možnostem přepravy jeho ropy a zemního plynu. V této oblasti osídlené převážně Armény v letech 1991 až 1994 zuřila válka, která si vyžádala životy až 30 tisíc lidí a milion obyvatel připravila o střechu nad hlavou. Teď Náhorní Karabach obývají téměř výlučně pravoslavní Arméni, zatímco Ázerbájdžán je muslimský.
Náhorní Karabach si nakonec vybojoval územní spojení s Arménií a vyhlásil nezávislost, kterou Baku však nikdy neuznalo. Podle takzvané Madridské dohody z roku 2007 by problém měl být vyřešen tak, že pod kontrolu Ázerbájdžánu by se vrátilo území kolem Náhorního Karabachu, a region by získal dočasný režim zaručující autonomii. Západní diplomaté si však nemyslí, že by obě strany měly skutečnou vůli dospět k dohodě.
