Čínu rozzlobily zbraně pro Tchaj-wan
Čínu rozezlil záměr USA prodat zbraně na Tchajwan. Peking hrozí tím, že s Washingtonem omezí spolupráci a uvalí sankce na americké firmy, které se zbraněmi obchodují.
USA na Čínu uvalily zbrojní embargo po masakru na náměstí Tchien-an-men, není tedy jasné, jaký efekt by splnění výhrůžek mělo. Na čínském trhu by to však mohlo ohrozit zájmy firem jako Boeing, které se na zakázce pro Tchaj-wan mají podílet.
Vztahy mezi zeměmi, které v poslední době kalí například rozmíšky kolem internetové cenzury, plán Spojených států prodat ostrovu zbraně v hodnotě 6,4 miliardy dolarů ještě zhoršil. „Balík“ mimo jiné zahrnuje 114 raket Patriot a 60 vrtulníků Black Hawk. Nejsou v něm však stíhačky F-16, o které Tchaj-pej rovněž usiluje.
„Věříme tomu, že naše politika přispěje ke stabilitě a bezpečí regionu,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley. „Dovolí to Tchaj-wanu cítit se mnohem sebevědoměji a bezpečněji, takže budeme moci pěstovat intenzivnější vzájemné vztahy s Čínou,“ tvrdí podle BBC tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou.
Čína má ovšem pocit, že záměr ohrožuje její bezpečnost. „Poslední čin Spojených států prodat zbraně Tchaj-wanu, který je součástí Číny, znamená obrovský zásah do vnitřních čínských záležitostí,“ píše se v oficiálním čínském protestu.
Peking proti dodávkám zbraní na ostrov protestuje pravidelně. Vojenské vztahy se Spojenými státy kvůli tomu přerušil už v roce 2008, před rokem je obnovil. Dosud ale do sporů nezatahoval soukromé americké společnosti. Čerstvé gesto si někteří analytici vykládají jako důsledek a důkaz jeho stoupající moci.
Čínská média už na internetu zveřejnila petici proti zbrojnímu obchodu. Objevily se dokonce výzvy k bojkotu amerického zboží. Ne všichni ale mají chuť je uposlechnout. „Před pár lety vyzývali k bojkotu japonského zboží, ale brzy to selhalo a jen se zvýšilo politické napětí,“ citovala agentura Reuters mladého Číňana stojícího před KFC.
