Na kolik přijde záchrana Řecka? 25 miliard dolarů
Experti Mezinárodního měnového fondu (MMF) odhadují, že "přesvědčivá" záchrana Řecka přijde na 20 až 25 miliard dolarů (478 miliard Kč). Tyto peníze budou potřeba na to, aby řecký finanční trh zůstal solidní, napsal dnes francouzský list Le Monde, aniž by jmenoval zdroje.
List také napsal, že pomoc Řecku od MMF považují za jednu z možností i někteří představitelé eurozóny. Proti se však postavil evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia a prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet označil takovou pomoc za ponižující.
Ředitel fondu Dominique Strauss-Kahn nicméně ve čtvrtek uvedl, že MMF je připraven Řecku pomoc poskytnout, pokud by o to byl požádán.
Věří však, že vláda v Aténách podnikne všechny nezbytné kroky a zvládne nynější fiskální krizi sama.
Le Monde napsal, že řecká vláda myšlenku obrátit se na MMF se žádostí o pomoc nevylučuje. Otevřené dveře této pomoci by měly zůstat i podle francouzského ministerstva hospodářství, napsala agentura Reuters.
Život začíná být pro Řeky velmi drahý
Řecko se koncem loňského roku ocitlo ve vážné situaci. Veřejný deficit dosáhl 12,7 procenta ročního hrubého produktu země. Celková zadluženost státu převýšila dokonce 108 procent HDP. Helénská republika tak zásadně porušuje dvě základní podmínky Paktu růstu a stability, který je zavazujícím dokumentem pro všechny členy měnové unie. „Může se klidně stát, že budeme nuceni vystoupit z eurozóny. Návrat k drachně by mohl vést ke stavu, který panoval na přelomu tisíciletí v Argentině,“ domnívá se redaktorka řecké veřejnoprávní televize ERT Despina Kakaliová.
* E15: Jaký postoj převažuje v řecké společnosti s ohledem na nebezpečí přebujelého schodku veřejných financí?
Lidé v Řecku jsou přesvědčeni, že politici svěřené peníze rozkradli a že teď, když se vše provalilo, by měli národní dluhy zaplatit ze svého. Ačkoli obyvatelstvo souhlasí s nutností nápravy státního hospodaření, panuje shoda, že vláda i parlament musejí začít u sebe a ve veřejné sféře. Politici však chtějí zvyšovat přímé i spotřební daně, hlavně u tabáku, alkoholu a benzinu. Stoupnout mají i náklady na bydlení. Lidé se zkrátka bojí toho nejhoršího.
* E15: Co je tím nejhorším?
Víte, Řecko je už teď velmi drahá země. Představa, že se zvedne cena zboží a že vám z platu strhnou dalších až dvacet procent, což v průměru odpovídá třem stům eur, je pro většinu národa zcela neúnosná. Lidem nezbývá než kupovat to nejnutnější, značná část výrobků tak putuje zpátky na sklady. To je zase impulz pro podniky, aby vyráběly méně a propouštěly. Vzniká začarovaný kruh.
* E15: Unie Řecko – jakožto svého člena – v minulosti podržela. Nelze tedy očekávat, že se zachová obdobně i letos?
Nemyslím si, že nám Evropská unie jakkoli finančně vypomůže. Udělala to již dříve, když poskytla řeckým bankám okolo 28 miliard eur. Peněžním ústavům však nezbylo než přistoupit na tvrdé podmínky, zvláště jde-li o úroky z těchto půjček. Velkou neznámou zůstává, z čeho bude Řecko úvěry splácet. Úvahy o pomoci odjinud, například z Číny, Spojených států nebo Mezinárodního měnového fondu, jsou nereálné.
* E15: Ustojí tedy helénská republika v souvislosti s dodržováním Paktu růstu a stability nejistou pozici v eurozóně?
Nedivila bych se, kdyby Evropská komise navrhla zrušení našeho členství v měnové unii. Odchod z eurozóny by představoval návrat k původní měně – drachně. Odtud už nebudeme mít daleko k cestě, kterou mezi lety 1999 a 2002 prošla Argentina. Kromě praktické nemožnosti směnit domácí měnu nebo zmrazení osobních účtů v bankách se můžeme také dočkat pádu řady odvětví včetně pro Řecko klíčového cestovního ruchu.
