Nedávná krize na řecko-turecké hranici, kde se v březnu hromadily desítky tisíc uprchlíků, by se brzy mohla obnovit. Napětí mezi Aténami a Ankarou mezitím sílí i z jiných důvodů. Sousedé se přou o hraniční území, média plnily informace o údajné „"turecké invazi“ na řecký ostrůvek v řece Evros.
Ankara na konci února ohlásila, že už nebude v Turecku usazeným uprchlíkům bránit v cestě do Evropy. K řecko-turecké hranici se tak vydalo velké množství lidí, docházelo tam i k potyčkám mezi pohraničníky obou zemí. Kvůli koronaviru se situace zklidnila. Nyní se však s uvolňováním opatření proti nákaze čeká nový tlak na hranici, kde se obě strany mezitím snaží prosazovat své zájmy.
Světová média v uplynulém týdnu informovala o tom, že zhruba tři desítky Turků obsadily ostrůvek v hraniční řece Evros. Ankara se v oblasti údajně snaží bránit tomu, aby sousední země budovala další pohraniční zábrany a připravila se na očekávaný nápor. Kolem vlastnictví malého území, které je část roku zaplavené, přitom panují pochyby. Koryto řeky se totiž postupně posunulo a Turci na ně proto nyní vznášejí nárok.
„Zdůrazňujeme, že na řeckém území není žádná cizí moc. Vláda prokázala, že umí ubránit hranice Řecka a Evropy a naše svrchovaná práva,“ uvedlo v sobotu ministerstvo zahraničí unijní země. V neděli ministr zahraničí Nikos Dendias podle AFP připustil, že na pásu v řece byla pozorována přítomnost tureckých sil. Řecko podle něj Turecko požádalo, aby v oblasti nepodnikalo žádný další pohyb. Ankara ovšem o víkendu varovala, že hraniční spor nepovažuje za vyřešený.
Oba státy se přitom nepřou jen o území v řece. Řecko si v poslední době stěžuje, že vojenská letadla sousední země narušují jeho vzdušný prostor nad Egejským mořem a turecká plavidla pohraniční stráže prováděla nebezpečné manévry u lodě unijní agentury Frontex a řeckého rybářského člunu. Na seznam aktuálních řeckých stížností patří také údajná turecká neochota diskutovat o jaderné elektrárně na jihu země, která podle Atén představuje riziko pro celý region.
Turci naopak Řecko opakovaně obviňují ze špatného zacházení s imigranty. Server Deutsche Welle navíc v uplynulém týdnu přinesl svědectví běženců, kteří tvrdí, že je Řekové poslali ilegálně na člunech přes řeku Evros zpátky do Turecka. Podle zprávy si řecká policie k tomuto transportu v táborech zřejmě vybírá mladé muže z Afghánistánu, Pákistánu a ze severní Afriky.
„Do tábora přijedou policejní dodávky a policisté provedou rychlou kontrolu lidí, kteří ještě nejsou zaregistrovaní. Požádají o doklady, zabaví je a řeknou jim, že je vezmou na stanici kvůli kontrole či výměně dokumentů. Místo toho jsou tito lidé podle stížností vráceni do Turecka,“ citovalo německé médium šéfa Řecké rady uprchlíků Vassilise Papadopulose.
| Vrty u Kypru |
| Obě země se dlouhodobě sváří také kvůli Kypru. Řecko si stěžuje, že Turecko porušuje kyperskou suverenitu svými výzkumnými vrty, jelikož ve Středozemním moři poblíž ostrova hledá nová ložiska zemního plynu. Spor souvisí s nároky na regionální vody, které si od rozdělení ostrova v roce 1974 dělají Turecko i Kypr. Evropská unie považuje turecký průzkum za nelegální, její ministři zahraničí na nedávné videokonferenci počínání Ankary znovu odsoudili. V únoru EU uvalila sankce na dva představitele tureckého těžebního sektoru a hovoří se o možných dalších postizích. Turecko tvrdí, že sankce nebudou mít žádný efekt. |
