Muslimské ženy v Británii čekají na rozvod i roky
Malá mešita na londýnském předměstí Leytonu, zastrčená mezi dvěma krámky s muslimskými potřebami, nevypadá jako sídlo hlavního islámského soudu v Británii. V pět hodin odpoledne je však před islámským svatostánkem rušno.
Skončila odpolední modlitba a z jednopatrové budovy se trousí skupinky živě gestikulujících mužů, z nichž někteří mají husté plnovousy, dlouhé zástěry a bavlněné čepice, jiní jsou hladce oholeni a oblečeni podle poslední londýnské módy. V přízemí má kancelář Suhaib Hasan, imám leytonské mešity a předseda nejstaršího soudu pro britské muslimy – neboli Islamic Sharia Council.
Ostražitý odstup
Zhruba šedesátiletý muž se stříbrným plnovousem je k novinářům nedůvěřivý, pečlivě studuje novinářskou kartu a zapisuje si detaily. Má pro to důvod. Jeho šaríja soud, který v Británii poklidně fungoval od roku 1982 a vyřešil více než sedm tisíc případů, se náhle stal spolu se stovkami dalších středisek islámského práva terčem tvrdé kritiky.
Lavinu spustil arcibiskup z Canterbury a hlava anglikánské církve Rowan Williams, když před rokem prohlásil, že by Británie měla přijmout některé části islámského práva. Bulvární noviny pak líčily vize nejpřísnějších trestů: sekání rukou za krádež, kamenování žen za nevěru. „My ale nechceme být v rozporu s britským právním systémem. Chceme pouze sloužit muslimské komunitě,“ brání se Hasan.
Řeší hlavně rozvody
Podle zákona zvaného „arbitration act“ smí šaríja soudy řešit pouze rozvody, dědictví a občanské spory, u nichž se obě strany předem zavážou, že budou rozsudek respektovat. „Na stejném principu už staletí funguje židovský soud Beth Din a nikdo se nad tím nepozastavuje,“ připomíná Hasan.
Drtivou většinu případů, o kterých soudci rozhodují, tvoří rozvody. V islámském světě jsou dva typy rozvodů, civilní, ten řeší britské soudy, a náboženský, který reguluje šaríja. Pro muže je rozvod neboli talaq jednoduchý: stačí ho oznámit radě starších. Žena však může o rozvod, neboli khula pouze požádat.
A záleží pouze na soudcích, jestli jí ho dovolí. „Ve většině případů přicházejí ženy. Doporučujeme jim nejdříve, aby se zkusily s mužem usmířit,“ vysvětluje Hasan. To se však nelíbí obhájcům lidských práv, podle kterých šaríja soudy brání v rozvodu ženám, které jejich muži ponižují, podvádějí a bijí. Suhaib Hasan s tím nesouhlasí. „Podle šaríji získá po rozvodu děti vždy žena. Musíme být opatrní, zjistit, jestli to, co říká, je pravda.“ Soud ve východním Londýně má napilno, rozhovor přerušují telefony a návštěvy. V jednu chvíli do místnosti vstupuje holohlavý muž kolem čtyřicítky a několik minut se s imámem dohaduje rychlou arabštinou prokládanou anglickými slovy. „Chce, aby jeho žena stáhla žalobu u policie, že ji bil.
Pokud ji žena stáhne, je ochoten připustit talaq,“ shrnuje žádost Hasan po mužově odchodu. Imám si podrobnosti mužova případu zapisuje do jedné z mnoha složek, kterých je na stole celý sloupec. Jednou za měsíc se v Centrální mešitě v Regent’s Parku sejde panel soudců a o jednotlivých případech zde rozhodují.
A čeká dál...
„Jestli dneska nedostanu svůj khula, tak už sem nepřijdu a dál budu žít v hříchu,“ říká pevně rozhodnutá Nazia Khanová, žena kolem třicítky. Opodál na lavici sedí její manžel. Nekomunikují spolu a čekají, až je soudci vpustí dovnitř.
Nazia se s mužem rozvedla u britského soudu už před třemi lety, šaríja soud však její případ stále odkládá. „Vůbec mě neposlouchají, věří pouze jemu,“ stěžuje si. Jinak tomu není ani dnes: skupina pěti vousatých učenců islámu a šaríji v čele se Suhaibem Hasanem případ odročuje a dává ženě a muži tři měsíce na usmířenou. Muž se usmívá, žena rezignovaně odchází.
Ačkoli jsou soudy vůči ženám často nespravedlivé, paradoxně zájemkyň o jejich služby přibývá. Pokud se totiž chtějí znovu vdát a přitom zůstat věrné své víře, nic jiného než čekat na rozhodnutí imámů jim nezbývá.
Muslimů, většinou původem z Pákistánu, je v Británii celkem asi 2,4 milionu, mešit pak 1500. Vyznavačů islámu v Británii navíc podle průzkumu deníku Times přibývá desetkrát rychleji než zbytku obyvatelstva. Během uplynulých čtyř let vzrostl počet muslimů na Britských ostrovech o půl milionu, především kvůli imigraci, vyšší porodnosti a také tomu, že se muslimové ke svému náboženství ve stále větší míře hlásí i veřejně.
Londýn, od našeho zpravodaje
