Rusko obnovilo dodávky ropy do běloruských rafinerií
Rusko obnovilo dodávky ropy do běloruských rafinerií, které přerušilo po Novém roce. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruská média. Rusko přestalo ropu svému sousedovi dodávat kvůli sporu o ceny, tranzit ropy do zemí Evropské unie však přerušen nebyl. Spor mezi Moskvou a Minskem ale podle všeho ještě vyřešen není. Bělorusko dnes pohrozilo, že by mohlo přerušit tranzit ruské elektřiny do ruské enklávy Kaliningrad, protože ani podmínky této přepravy nebyly dosud dohodnuty.
„Včera (v neděli) jsme začali bezcelně posílat ropu do běloruských rafinerií. Tranzit k zákazníkům v západní Evropě pokračuje bez přerušení,“ řekl dnes místopředseda ruské vlády Igor Sečin, jehož citovaly ruské agentury. Ruský premiér Vladimir Putin podle agentury ITAR-TASS nařídil vicepremiérovi Sečinovi dohodnout s Minskem podmínky dodávek pro běloruské rafinérie a vyjádřil naději, že jednání se podaří završit „v nejbližší době“. Zatím však není zřejmé, kdy se přímá jednání mezi Moskvou a Minskem obnoví.
Rusko je podle Sečina nadále ochotno dodávat Bělorusku bez cla ropu určenou pro vnitřní běloruskou spotřebu, tedy šest milionů tun.
Minsk naopak naléhá na splnění dohod uzavřených ještě dříve prezidenty obou zemí; ruský tisk tehdy psal, že Moskva je prý ochotna bez cla dodat Minsku osm až devět milionů tun ropy.
Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400 tisíc barelů ropy denně. Ročně tak - spolu s dodávkami po železnici a v autocisternách - nakoupí asi 25 milionů tun suroviny. Spotřebovává ale jen asi čtvrtinu tohoto objemu, zbytek zpracovává a výsledné ropné produkty vyváží na Západ. Právě to se Rusům nelíbí a chtějí, aby Bělorusko z tohoto objemu platilo clo v plné výši, které má od 1. ledna činit 267 dolarů za tunu ropy.
Minsk odmítá platit cla v plné výši a odvolává se na celní unii, na které se s Moskvou dohodlo. Bělorusko odhaduje, že pokud země bude požadované clo platit, přijde ji to na zhruba pět miliard dolarů ročně. To je více než deset procent jejího hrubého domácího produktu.
Minsk nyní hrozí, že bude chtít po Rusku, aby platilo desetkrát vyšší tranzitní poplatky než dosud. To by znamenalo, že Moskva by musela platit až 45 dolarů za tunu ropy, kterou přes území Běloruska přepravuje do Evropské unie.
Nyní Moskva chce na tuto reexportovanou ropu uvalit clo, 267 dolarů za tunu, tedy jde o 5,5 miliardy dolarů. To Bělorusko platit nechce, vždyť jde o 11 procent HDP. Z toho je pochopitelné, proč se Minsk tolik brání platit a hrozí zrušit celní unii.
Běloruská státní elektrárenská společnost Belgenrgo dnes pohrozila, že nemůže vyloučit přerušení tranzitu ruské elektřiny do Kaliningradské oblasti, ruské enklávy na březích Baltu, protože až dosud s ruskými partnery neuzavřelo dohodu o podmínkách této přepravy. Až dosud téměř třetinu spotřeby Kaliningradské oblasti pokrývala Ignalinská jaderná elektrárna na Litvě, která však byla 1. ledna odstavena v souladu s litevskou dohodou s Evropskou unií.
Ruská média tuto hrozbu přijala jako odvetný tah za spor o cenu ropy. Dosavadní jednání byla až dosud bezvýsledná, Minsk dokonce obvinil Moskvu z „bezprecedentního nátlaku“ na běloruskou delegaci.
Podle ruské společnosti Inter RAO, které je na ruském trhu předním vývozcem a dovozcem elektřiny, se další kolo jednání o tranzitu elektřiny má uskutečnit 11.-12. ledna.
