Turecko a Arménie navázaly diplomatické styky
Ministři zahraničí Turecka a Arménie podepsali v Curychu přelomovou dohodu o ustavení diplomatických styků. Ve vztazích obou států jde o značný posun, přestože situce na jižním Kavkaze stále není bezproblémová. Kvůli nedořešenému sporu o Náhorní Karabach podpis dohody odsoudil Ázerbájdžán.
Dokument musí ještě ratifikovat parlamenty obou zemí, což zdaleka není samozřejmé. Do dvou měsíců po ratifikaci by se pak měly otevřít vzájemné hraniční přechody a do čtyř měsíců být sestavena mezinárodní komise, která by na základě informací z archivů stanovila co možná nejpřesněji rozsah masakru více než jednoho milionu Arménů osmanskými Turky na konci první světové války.
Především tato událost, již většina historiků označuje dokonce za genocidu, je neuralgickým bodem vztahů obou zemí. Turci se nařčení z genocidy brání a počet obětí označují za nadsazený. Naopak upozorňují na problém Náhorního Karabachu – arménské enklávy na území Ázerbájdžánu, tureckého spojence.
Právě ze solidarity s Ázerbájdžánem uzavřelo Turecko před šestnácti lety hranice s Arménií, poté co Jerevan poslal své vojáky do některých oblastí kolem odtržené enklávy. Turecko teď jejich stažením podmiňuje znovuotevření hranice. „Můžeme se dočkat podivné situace, kdy budeme mít diplomatické styky, ale stále uzavřenou hranici,“ domnívá se Omer Taspinar z washingtonského think tanku Brookings Institution.
Společně s Moskvou a Paříží byl Washington hlavním zprostředkovatelem sbližovacích rozhovorů. Přestože to Bílý dům oficiálně nepřipouští, podpis dohody nese několik výhod i pro USA. Konkrétně možnost budoucích energetických koridorů nebo alternativní cestu pro posílání vojáků do Afghánistánu.
Proti podpisu dohody silně protestuje také vlivná arménská diaspora, která více než dvojnásobně převyšuje třímilionovou populaci země. Někteří Turci pak zastávají názor, že ekonomicky slabá Arménie nemá Turecku co nabídnout a že dohoda spíše poškodí vztahy Ankary s ropnou velmocí Ázerbájdžánem.
Mezi oběma zeměmi v současnosti létá omezený počet charterových letů, neexistuje však pravidelné dopravní spojení nebo obchodní styky.
Nepřátelství v datech
1915–1918 — systematické vraždění Arménů žijících na území tehdejší Osmanské říše, během deportací a masakrů zahynulo podle některých odhadů až 1,5 milionu lidí
1918 — vznik nezávislé Arménie
1923 — vznik moderního Turecka
1993 —uzavření tureckoarménských hranic
2001 — arménské aerolinie Armavia spouštějí charterové lety mezi hlavním městem Jerevan a Istanbulem
