Rychlejší útlum těžby černého uhlí, jehož možnost počátkem týdne nastínila vláda, znamená další komplikace pro už teď těžce zkoušené tuzemské ocelářství. Ocelářská unie se obává, že podniky, jako jsou Liberty Ostrava či Třinecké železárny, by mohly přijít o stabilní dodávky koksovatelného uhlí, a tím také o konkurenční výhodu.
Poté, co skončí těžbu OKD, jediný tuzemský těžař černého uhlí, se ocelárny budou uchylovat k dovozu buď z Polska, nebo dokonce až ze zámoří. „Bezpečnost dodávek se tím významně sníží, plánovat logistiku bude složitější, a to nepočítám přetíženost nákladní železniční dopravy. Podporujeme proto co možná nejdelší těžbu,“ říká šéf Ocelářské unie Daniel Urban, který tento požadavek také předal ministru průmyslu Karlu Havlíčkovi.
Stále ovšem není jasné, kdy OKD s těžbou skutečně skončí. „OKD stojí před rozhodnutím, zda se pustit do větší investice umožňující rozšíření kapacit v dolech, kde by těžba za určitých okolností ještě mohla mít ekonomický smysl,“ prozradil deníku E15 zdroj, který si nepřál být jmenován. „Pokud se však ceny v nejbližších měsících nezvednou, lze očekávat, že se investice neuskuteční a těžit se bude maximálně do roku 2022,“ dodal.
Největším odběratelem koksovatelného uhlí z OKD je ostravská Nová huť Liberty, která z OKD odebírá více než polovinu své spotřeby tohoto paliva. „Uhlí z OKD je pro nás z hlediska udržení plynulosti výroby zásadní. Navíc je výhodou blízká lokalita, která nám umožňuje flexibilnější režim objednávek. Další výhodou jsou nižší přepravní náklady,“ vyjmenovává mluvčí Liberty Barbora Černá Dvořáková.
Zvýšení nákladů podle ní zatím nelze předjímat, protože jsou ceny na trhu příliš pohyblivé. „Uhlí z OKD pro nás jednoznačně znamená konkurenční výhodu, proto bychom chtěli, aby se v tamních dolech těžilo až do nejzazší doby, kdy to bude ještě technologicky a ekonomicky možné,“ doplnila s tím, že vysoká cena železné rudy spolu s levnými dovozy oceli a útlumem globální poptávky tíživě doléhají na všechny ocelářské provozy v Evropě.
Třinecké železárny, které uhlí z OKD rovněž odebírají, už chystají alternativy. „Máme malou zkušební koksovatelnou pec, kde testujeme vzorky různých druhů uhlí. S největší pravděpodobněji budeme dovážet ze zámoří, například ze Spojených států či Kanady,“ sdělil bez podrobností Tomáš Želazko z tiskového oddělení Třineckých železáren.
Mezi další spotřebitele koksovatelného uhlí patří OKK Koksovny spadající do skupiny MTX Group Petra Otavy. Ta ale problémy nečeká. „Jsme schopni si za podobné ceny obstarat uhlí stejné kvality,“ uvádí mediální zástupce OKK Koksovny Jindřich Vaněk.
Druhá polovina produkce OKD se týká energetického uhlí. To v Česku spalují elektrárny skupiny Veolia či elektrárna Dětmarovice spadající pod ČEZ. Dětmarovice však letos kvůli drahým emisním povolenkám elektřinu nevyrábějí a uhlí z OKD neodebíraly. Veolia u svých zdrojů zase přechází na jiná paliva.
Za současných cenových podmínek by těžba na všech dolech černouhelné společnosti OKD měla být ukončena na konci roku 2021 nebo nejpozději v roce 2022. O konkrétnějším harmonogramu má vláda rozhodnout v říjnu. Analytici se nicméně domnívají, že výraznější růst cen uhlí očekávat nelze, takže dlouhodobější těžbu považují za neudržitelnou.
