Hospodářským krizím se lze vyhnout jen těžce. Zpomalování ekonomiky je přirozené

Pád Lehman Brothers – symbol poslední krize

Pád Lehman Brothers – symbol poslední krize Zdroj: profimedia.cz

Pád Lehman Brothers – symbol poslední krize
Zkáza Detroitu zapříčiněná ekonomickou krizí
Davy obyvatel venezuelské metropole Caracasu a dalších měst se v sobotu shlukly před supermarkety poté, co vláda nařídila obchodům snížit ceny některých druhů potravin
Rabování ve Venezuele.
5
Fotogalerie

Ekonomické krize se sice neopakují s takovou pravidelností jako roční období, ale kvůli přirozenosti hospodářského cyklu se jednou za čas vracejí. Jejich intenzita se přitom liší podle příčin, které ji způsobily, podle připravenosti vlád a centrálních bankéřů a podle životní úrovně té které země.

Ekonomická krize podle definice nastává v případě, kdy hospodářství meziročně klesá minimálně celý rok. Pokud ekonomika padá aspoň dvě čtvrtletí po sobě, jedná se o recesi. Doprovodným jevem zpomalování ekonomiky a přechodu do klesajícího cyklu jsou ekonomické problémy firem i domácností.

Odborníci se shodují, že prvotním spouštěčem poslední krize byla americká hypoteční bublina. Úvěry na bydlení totiž tehdy dostávali i lidé, kteří byli z hlediska splácení půjček příliš rizikoví. Když ekonomika zpomalila, začalo se propouštět a do problému se splácením úvěrů se dostávala čím dál větší skupina obyvatel. Hypoteční trh se následně zhroutil jako domeček z karet.

Podobně se do pasti dostaly i firmy, které ještě v době hospodářského růstu investovaly tak mohutně a s takovou úrokovou mírou, že se náklady na splácení dluhu v období zpomalující se celé ekonomiky ukázaly jako neúnosné.

Příčiny hospodářských cyklů různé ekonomické školy vysvětlují jinak. Část ekonomické obce se domnívá, že výkyvy ve výkonnosti ekonomiky způsobuje měnící se objem peněz v hospodářství. Jiní si myslí, že jsou příčinou vnější šoky jako například v 70. letech ropná krize. A někteří se zase domnívají, že krizi mohou způsobit samotní občané, když málo utrácejí.

Většina ekonomů se však shodne, že čím dál větší nebezpečí pro globální ekonomiku představuje rostoucí zadlužení států. S rostoucím dluhem totiž státům v případě krize ubývá manévrovací prostor, jak ekonomiku stimulovat. Každé podpůrné opatření, které stát pomocí svých úvěrů zavede, pro něho bude čím dražší, protože bude ztrácet důvěru u ratingových agentur i samotných investorů. Pokud by tak dnes propukla stejně intenzivní krize jako před více než deseti lety, měla by mnohem drastičtější dopady, shodují se ekonomové.