Patří mezi zatím nevelký okruh lidí v Česku, kteří berou část mzdy v bitcoinu. Pokud to půjde, nikdy je prodávat nebude. Podle Josefa Tětka se však kryptoměn stále drží příliš mnoho spekulantů. „V průběhu času ale převládne dlouhodobý pohled na bitcoin jako spoření,“ dodává přesvědčený zastánce virtuálních měn.
Kdy jste naposledy něco platil bitcoinem?
Bylo to na bitcoinové konferenci CryptoByte v Liberci pomocí platební nadstavby Lightning Network. Tou lze dělat instantní transakce prakticky zadarmo.
Nebylo by více v souladu s poselstvím vaší knihy Bitcoin: Odluka peněz od státu utrácet v době mimořádně vysoké inflace spíš koruny?
Ano, tak to obvykle pojímám – bitcoin spořit a fiat měny utrácet. Ale když jsem na bitcoinové konferenci nebo chci podpořit prodejce, který je mi filozoficky a eticky blízký, utratím i kus bitcoinu. Ale většinou ho pak hned dokupuji.
Souhlasil byste s tvrzením, že používání bitcoinu k platbám je vzhledem ke struktuře odměn pro těžaře k jeho dlouhodobému přežití zásadní?
Bitcoin určitě potřebuje dostatečný objem transakčních prostředků, protože dlouhodobě pak tento objem udrží bitcoin a jeho těžaře naživu. Respektive udrží to naživu jejich motivaci poskytovat výpočetní výkon k zabezpečení transakcí a jejich přiřazování do blockchainu. To ale neznamená, že potřebujeme bitcoin k platbám za kávu nebo podobné drobné nákupy. Do budoucna bude naprosto dostačovat, když se bude používat jako vyrovnávací vrstva typu SWIFT. Denní transakce pak mohou probíhat přes sekundární Lightning Network.
Na vašem Twitteru se objevil mem ve znění „kdo má doma židle, ten shortuje bitcoin“. Je to i váš přístup?
Můj přístup to tak úplně není. Spíše je to takový vtípek o tom, že bychom se měli zamýšlet nad tím, zda nemáme doma zbytečné věci, jde to proti krámování. Bitcoineři se v průběhu času často dostávají k filozofii minimalismu, odmítají se vázat na materiální statky, na jedno místo. Souvisí to i s tím, že ne každá jurisdikce je vůči bitcoinu přátelská, a tak mnoho jeho uživatelů volí životní styl digitálního nomádství. Takoví lidé opravdu moc židlí doma nemají. Vlastně nemají ani žádný domov.
A jak souvisí se spořením do bitcoinu masitá strava? U vás i na řadě dalších twitterových účtů se mísí příspěvky o bitcoinu s obrázky steaků a vyzdvihování jejich nutriční hodnoty.
Souvisí to okrajově, ale opět se to dotýká životní filozofie. Jde o to, že jakmile člověk zjistí, že je s jednou oblastí mainstreamu něco špatně – teď tím mám na mysli oblast peněz a jejich fungování – nejspíš mu pak přijdou pochybné i další mainstreamové narativy. Třeba jestli není špatně konvenční stravování a snaha o vyváženost v podobě dodržování pouček, kolik jíst sacharidů, tuků, nebo nutnosti vyhýbat se živočišným tukům. Pak takový člověk narazí na informace, že živočišná strava je pro něj vlastně optimální. S bitcoinem jako takovým to úplně nesouvisí. Spíše je veliký průnik mezi lidmi, kteří hledají alternativy jak v penězích, tak v životním stylu.
Co je potřeba znát o bitcoinu?
Přirovnal byste bitcoinery k nějaké subkultuře?
Bitcoinová komunita vychází ze subkultury cypherpunku. Ta vznikala v 80. a 90. letech a tvořili ji hackeři, programátoři, kteří hledali způsoby, jak si ochránit soukromí na internetu, zpřístupnit informace po celém světě při zachování soukromí. Zároveň už tehdy uvažovali nad tím, jak vytvořit peníze, nad nimiž nemá stát moc ani dohled. Z téhle subkultury nakonec vznikl bitcoin, který má velký průnik také se zastánci rakouské ekonomické školy, libertariány a v poslední době také s ochránci lidských práv. Existuje například organizace Human Rights Foundation, jejíž hlavní stratég napsal knihu Check Your Financial Privilege o tom, jak bitcoin pomáhá lidem v zemích třetího světa.
Pokud už subkultura cypherpunku nezávislé peníze promýšlela a zkoušela vytvořit, proč by měl být zrovna bitcoin pokusem, který uspěje?
Bitcoin nespadl z čistého nebe. Satoši Nakamoto v zakládací dokumentaci cituje některé z předchozích cypherpunkerů. Jejich návrhům ale pořád něco chybělo a Satoši Nakamoto je poskládal funkčním způsobem. Často se říká, že tou chybějící ingrediencí byla dynamická změna v obtížnosti těžby. To zaručuje, že bitcoinová inflační křivka je předvídatelná a nezměnitelná. Jestli ale bitcoin představuje finální pokus o takové peníze, to je stále otevřená otázka. Každopádně je tu s námi třináct let a dá se říct, že nemá žádnou kritickou zranitelnost, která by mohla ten systém zastavit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
