Aplikace Cash Reader řeší pro zrakově postižené základní věc života – bezpečné používání peněz
Peníze. Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou v životě používáme. Ovšem pro zrakově postižené a nevidomé to může být velký problém, protože způsoby a mechanismy, jak rozeznat jednotlivé bankovky, jsou složité. Řešením, které může mít globální uplatnění, je mobilní aplikace Cash Reader, za kterou stojí čeští vývojáři Tomáš Jelínek a Martin Douděra.
Zrakově postižených lidí je podle Světové zdravotnické organizace více než 285 milionů a v České republice je jich přes 70 tisíc. Jedním z velkých problémů pro ně bývá právě používání peněz. Aplikace Cash Reader českých vývojářů dokáže spolehlivě rozeznávat jednotlivé bankovky různých měn. „Velmi nás těší, že můžeme pomáhat potřebným lidem, i když prosadit náš systém vyžaduje skutečně hodně práce a úsilí,“ říká v rozhovoru Tomáš Jelínek.
Jedná se o kompenzační pomůcku pro lidi, kteří špatně vidí, nebo jsou úplně nevidomí. Tito lidé si ukládají peníze do peněženky speciálním způsobem, do každé přihrádky si dávají bankovky určité sumy, s čímž jim ale někdo musí pomáhat. Hodnota bankovek se dá rozpoznávat i podle velikosti, k čemu slouží různé šablonky. Ale ty musíte nosit pořád sebou, je to složité a zdlouhavé, když je třeba používáte v obchodě. Aplikaci Cash Reader může mít každý v mobilu a odpověď, jaké peníze člověk používá, dostane ihned.
Jak přesně aplikace funguje?
Z většiny bankovek na světě nejde poznat, jakou mají hodnotu. České bankovky mají v pravém horním rohu proužky, jejichž počet napovídá, o jakou hodnotu se jedná. Jenže tyto znaky se postupně vydrolí a pak to nejde poznat. Dobře to jde poznat z nových švýcarských franků či australských dolarů, ale i to se může používáním změnit. Dlouhodobě to většinou prostě nevydrží. Uživatel aplikace Cash Reader ale nemusí nic složitého umět, jen přiblíží bankovku ke svému mobilu. Stačí dát do záběru třeba jenom roh bankovky, dokonce by stačilo s ní jenom mávnout před kamerou a aplikace dá odpověď okamžitě. Může to být zvukem, ale také pomocí vibrací, které jsou hodně oblíbené. To vše funguje bez připojení k internetu.
Aplikace je založena na umělé inteligenci. Uživatelé nám mohou posílat fotky výjimečných situací, kdy jim rozpoznání nefunguje správně, a my pak tyto fotky použijeme v novém tréninku a umělou inteligenci tím zdokonalíme. Z jedné jediné bankovky pořídíme až 8000 fotek a dohromady máme už téměř 8 milionů snímků. Pomocí nich se trénuje mozek neuronové sítě, který pak vložíme do aplikace.
Na jakých smartphonech se dá používat?
Na mobilech jakéhokoli výrobce. Je optimalizována pro funkce iOS VoiceOver a Android TalkBack. Chci připomenout, že pro zrakově postižené je mobilní telefon životní nutností při řešení mnoha situací, které zdravý člověk vůbec neřeší. Víme přitom, že zrakově postižení ovládají mobily hodně dobře.
Jak dlouho se už Cash Reader používá?
Dva roky.
Existuje ve světě něco podobného?
Nejblíže je k tomu aplikace společnosti Microsoft. Ale ta má jen osm měn.
Když hovoříte o Microsoftu, ten i letos vyhlásil klání AI for Accessibility Hackathon s cílem usnadnit lidem se zdravotním postižením nakupování, práci a podnikání v maloobchodě a také podpořit jejich zaměstnávání. Tu soutěž jste nakonec vyhráli. Co to pro vás znamenalo?
Zejména velmi významnou finanční pomoc ve výšce 10 000 euro. Akci AI Accessibility Hackathon jsem bral jako ideální příležitost platformu prozkoumat a konzultovat naše řešení s experty, ke kterým bychom se jinak nikdy nedostali. Pak to ale ovlivnil koronavirus. Nakonec byl ale díky on-line podobě hackathonu pro konzultace větší prostor, než by byl při jednodenní události, takže jsme se posunuli mnohem dál, než jsme vůbec čekali. Vítězství v kategorii Denní použití (Daily Use) pro nás bylo velké překvapení a moc si ho vážíme. Ale i bez něj by pro nás byla celá akce nesmírně přínosná.
Navíc dlouho sleduji Microsoft Azure Machine Learning, což jsou cloudové služby podporující strojové čtení, jako potenciální platformu pro novou generaci Cash Reader.
Kolik Cash Reader rozezná měn?
Už stovku. Jenže po světě vycházejí pořád nové bankovky, to je potřeba podrobně sledovat a neustále doplňovat do našeho systému. Je to nekonečný a náročný proces. Například jenom v Argentině je více sérií platných bankovek, takže to je pak ještě složitější.
Jak samotné bankovky získáváte?
Různě. A bývá to občas zdlouhavý a nákladný proces. Někdo nám je daroval, jindy jsme je museli koupit, často nám je seženou různí spolupracovníci, pomohly i někteří Češi žijící v cizině, nebo cestovatelé.
Co je největším problémem rozšíření aplikace Cash Reader po světě?
Aby se o ní dozvědělo co nejvíce lidí. Existují státy, kde navázat kontakty není vůbec jednoduché. V Číně zase nejsou povolené některé operační systémy.
Za aplikaci se platí?
V zahraničí ano. Proto se snažíme najít i v cizině partnery z řad bank. Ani to není jednoduché. Dám příklad: S jednou bankou v zahraničí už jednáme druhým rokem a ještě nejsme pořád u konce. V České republice máme dohodu s Hello bank! a proto se aplikace zde platit nemusí, pokud jde o rozeznávání českých peněz.
Jak je to s ochranou před pirátstvím?
Víme, že především na operačním systému Android existuje dost lidí, kteří využívají naši aplikaci nelegálně. Implementujeme proto neagresivní formy ochrany, abychom to pirátům maximálně ztížili, ale nedotklo se to uživatelů, kteří mají často speciálně upravené systémy telefonů a některé aplikace je automaticky blokují jako pirátské.
Co byste chtěli ještě vaši aplikaci naučit?
Plánujeme automatické sčítání bankovek, po kterém se uživatelé hodně ptají. Naší snahou rovněž je, aby se podařilo rozeznávat, zda není bankovka falešná. Zatím ale nevíme, zda to bude vůbec technicky možné.
V některých sci-fi filmech se lidé, kteří přišli o zrak, pohybovali pomocí různých supermoderních technologií. Když se věnujete vývoji aplikace pro zrakově postižené, myslíte si, že něco takového bude někdy skutečně možné?
Technologie jsou pořád jenom nástroj, je to moderní lopata. Umělou inteligenci učí člověk. Ale abych odpověděl na vaši otázku – ano, myslím si, že bude jednou možné, aby nevidomí pomocí něčeho, čemu můžeme říkat robotické oko, opět viděli. Možná se tak stane už za deset patnáct let. Pak naše aplikace nebude potřeba. Ale to by nám vůbec nevadilo, protože pomáhat lidem nás moc těší.
Autor: Viliam Buchert