Řada českých firem váhá s nastartováním digitální transformace. Jasnou strategií v této oblasti má podle průzkumu společnosti Microsoft pouhá desetina tuzemských podniků. Automatizace procesů v rámci výroby přitom může vyřešit řadu chronických potíží, se kterými se firmy potýkají.
České firmy jsou v oblasti připravenosti na digitální transformaci hluboko pod průměrem střední a východní Evropy. Na otázku, zda mají připravenou strategii pro digitální transformaci, odpověděla jednoznačně kladně pouhá desetina z nich. Průměr v regionu je přitom 24 procent a v případě Řecka dokonce 62 procent, ukazují údaje Microsoftu.
Na rozdíl od podnikatelů v okolních zemích totiž české firmy nepředpokládají, že jejich obor v následujících dvou letech zasáhnou větší změny. Významnější nástup nových technologií očekává jen 12 procent českých podnikatelů. Opět jde o nejskeptičtější pohled v regionu.
Domácí podniky tak stran modernizace zůstávají převážně pasivní. Jen 12 procent firem se považuje za tahouna nadcházejících technologických změn. „Mnoho majitelů českých firem čeká, až k nim digitální transformace odněkud ‚přijde‘. Nic takového se ale nestane. Nemusíte nutně najednou zreformovat celý podnik, důležité je odněkud začít,“ popisuje svou zkušenost Michal Kutil, zakladatel společnosti Plantyst, která vyvíjí technologie pro monitoring výrobních strojů.
Pro výrobní podniky je přitom digitalizace jejich podnikání otázkou bytí a nebytí. Další evropské země jsou totiž v oblasti digitální transformace napřed. Podle loňských dat společnosti Rockwell Automation 35 procent evropských firem již proces digitální transformace rozběhlo a dalších 16 procent firem spustilo alespoň pilotní projekty. To je ve srovnání s Českem mnohem vyšší číslo a pro tuzemské podniky to znamená podstatně nepříjemnější konkurenci než dosud. „Kdo na nástup průmyslu 4.0 nezareaguje, nebude do budoucna konkurenceschopný,“ varuje Michal Horáček, specialista na cloudová řešení ve společnosti Microsoft.
Odkládání digitální transformace firmy často odůvodňují personálními problémy. Dvě pětiny respondentů v průzkumu Microsoftu uvedly, že jejich zaměstnanci a management na takovou změnu nejsou připraveni. Prakticky stejný podíl respondentů si stěžuje na nedostatek zaměstnanců s potřebnou kvalifikací.
Tato situace se ale podle Microsoftu v dlouhodobém horizontu nezlepší. „Lidi nejsou a nebudou. Průmysl dnes pracovníky moc neláká,“ říká Horáček. Nelogický je tím pádem i argument, že průmysl 4.0 sebere lidem práci. Může se ale stát, že někteří zaměstnanci se budou muset překvalifikovat. Automatizované výrobní linky si například vyžádají více zaměstnanců, kteří budou schopni řešit poruchy a další mimořádné situace. Naopak v továrnách se bude méně lidí věnovat rutinním činnostem, které známe z výrobních linek současnosti, dodává Horáček.
Právě údržbáři mohou být v budoucnosti nedostatkovou profesí, a to kvůli stoupající poptávce po jejich službách. „Stávající údržbáři strojů stárnou a firmy neřeší, kdo je jednou nahradí. Vůbec neprobíhá průběžná výchova lidí na budoucí role,“ popsal svou zkušenosti Michal Kutil. I v tomto případě mohou nové technologie firmám pomoci. S pomocí rozšířené reality bude i méně zkušený pracovník schopen provádět opravy a údržbu strojů, když mu bude moci na dálku poradit expert. Ten mu dokáže v prostředí rozšířené reality na stroji přímo „ukázat“, jak co udělat.
Praxe přitom ukazuje, že digitální transformace nemusí hned znamenat dalekosáhlé změny ve výrobě, výrazně zvýšit efektivitu výroby dokážou i mnohem menší opatření. Příkladem může být českobudějovický závod společnosti Head, největšího výrobce lyží na světě. Po zavedení zařízení, která on-line sledují výkon jednotlivých výrobních strojů, se podařilo najít příčiny nízkého tempa produkce. Head díky tomu v klíčovém závodě, vyrábějícím 90 procent své globální produkce lyží, prakticky zdvojnásobil objem výroby, aniž by musel nakupovat nové stroje nebo budovat další produkční linku.
Technologie navíc vylepšuje pozici zaměstnanců z výroby při jednání s vedením. „Pokud například manažeři vytýkají pracovníkům na lince nízký výkon, mohou snadno poukázat na to, že se například potýkali s technickými potížemi, což dokážou i data z monitoringu výkonu strojů,“ uzavírá Michal Kutil z Platystu, který v Headu nové technologie zavedl.
