Stojí zbytečně výroba? Průmysl objevuje sílu cloudu
Které části výrobní linky hrozí porucha? Kde jezdí v továrně zbytečně nákladní vozík? Jaká součástka se blíží konci životnosti a bude potřebovat vyměnit? Prakticky o každém stroji ve výrobě lze dnes získávat nepřetržitě spoustu dat. Díky chytrým řešením, která využívají cloudové platformy, zavádí český průmysl do výroby zlepšení a úspory.
Na monitoru se objeví fotka, nad kterou se nelze neusmát. Je na ní ušmudlaný dělník v montérkách, jak spokojeně odpočívá v nějaké výrobně na židli, přežvykuje svačinu a prohlíží si časopis s nepříliš oblečenými slečnami.
„Když tuhle fotku ukážu výrobním ředitelům českých podniků, také se rozesmějí a 80 procent z nich se pak zeptá: To jste fotil u nás?“ říká Michal Kutil ze společnosti Plantyst. Zmíněný snímek využívá jako neotřelý úvod k tomu, aby vysvětlit, s čím může firmám pomoci nenápadná černá krabička, kterou Plantyst vyvíjí.
Aplikace Plantystu totiž zajistí výrobnímu řediteli lepší přehled o tom, co se v továrně děje. „Senzorový modul lze nainstalovat v podstatě na jakýkoli stroj. Pak sbírá o jeho práci data a každou minutu je odesílá do cloudu, kde jsou dále analyzována,“ vysvětluje Michal Kutil.
To nejnovější ze světa průmyslu bylo vidět na veletrhu Hannover Messe:
Provozovatel díky tomu může všemožně optimalizovat výrobu. Například se zjistí, kdy výroba zbytečně stojí, nebo že není využita celá kapacita výrobní linky. Plantyst také může odhalit lajdáctví zaměstnanců, pokud si například napíšou do výkazů vyšší počet hodin, než kolik skutečně odpracují.
Čidla už si nechal od Plantystu nainstalovat třeba jeden světový výrobce lyží, česká firma balící cukr nebo několik tiskáren. Celkově je už umístěn zhruba na 700 strojích u 30 zákazníků. Michal Kutil podotýká, že toto řešení je vhodné pro výrobní podniky s více než 50 lidmi a obratem přes 100 milionů korun. Plantyst je jedna z aplikací, které ukazují, jak lze i ve výrobních firmách těžit z obrovské výpočetní kapacity cloudů. Bez nich by byla další analýza dat těžko myslitelná.
„Skoro žádná výrobní firma si nemůže dovolit mít tak velkou vlastní serverovnu, která by byla schopná neustále vyhodnocovat takové množství dat, nemluvě o adekvátním zabezpečení těchto dat,“ podotýká Michal Horáček, produktový manažer společnosti Microsoft, jejíž cloudovou platformu Azure firma Plantyst využívá. Data z Česka tak zpracovávají velká cloudová centra v Irsku a v Nizozemsku, která zvenčí sama o sobě připomínají budovy rozlehlých továren.
Dalším příkladem využití síly cloudů v průmyslu je služba vyvinutá společností Infotech. Ta nabízí podrobné zmapování pohybu pracovníků, materiálu či třeba přepravních strojů ve výrobě. Do továrny nainstaluje firma velké množství senzorů, které pohyb monitorují a odesílají data k analýze. Technologie funguje na principu Bluetooth a instalace je velmi rychlá.
„Plochu deseti tisíc metrů čtverečních pokryjeme za jeden den. Ráno přijdeme, po obědě dáme kávu, večer jsme hotovi,“ říká ředitel firmy Michal Ukropec. Vyhodnocení dat o logistice v továrně podle něj může následně podnikům přinést velké úspory. Infotech získal už osm globálních zákazníků.
Originálním nápadem, který se opírá o masivní zázemí v podobě cloudu, je nadějný projekt českého start-upu Neuron soundware. Začínající firma vyvíjí umělou inteligenci, která dokáže podle zvuku poznat závady na strojích.
V pilotním programu už si například vyzkoušely řešení od Neuronu německé železnice Deutsche Bahn. Ty si nechaly nainstalovat „naslouchající“ senzory do pojízdných schodišť na pěti zastávkách berlínské dráhy S-Bahn.
„Získaná data analyzujeme a trénujeme pak umělou inteligenci, aby podle zvuku příště závadu sama poznala,“ říká provozní ředitel Neuronu Martin Křivánek. Trénink umělé inteligence na konkrétní podmínky přitom podle něj může trvat i několik měsíců.
Pokročilá práce s daty tak začíná pronikat i do českých výrobních firem, z nichž některé se dosud držely konzervativnějších řešení. „My Češi jsme pořád zvyklí dělat dost věcí na koleně. Jsme prostě takoví kutilové,“ usmívá se v narážce na své vlastní jméno Michal Kutil z Plantystu.
„Pořád jsou ještě podniky, kde obchází stroje nějaká asistentka, poznamená si informace do bloku a pak to přepisuje do tabulek,“ podotýká. „Navíc se 70 procenty sebraných údajů už podniky dál nijak nepracují,“ upozorňuje Kutil.
„Pro firmy už dnes není takový problém získat data. Problém je, co s nimi dál,“ uvádí Michal Horáček, podle nějž mohou právě cloudové aplikace ve vyhodnocení oceánu údajů pomoci. Zároveň připomíná, že podniky se nemusejí bát toho, že by se při využití cloudové platformy ven dostalo nějaké firemní tajemství.
„Provozovatel cloudu ani jeho zaměstnanec nemohou číst zasílaná data, ta jsou šifrována. K datům se nikdo kromě jejich majitele nedostane ani v případě údržby. Ta je navíc vždy podmíněna souhlasem vlastníka dat,“ dodává Horáček.
Autor: Tomáš Stingl