Zásilkové služby sázejí na elektromobily a vodíková auta. Trasy pomáhá plánovat umělá inteligence
Nejekologičtější dodávkové auto je takové, které nevyjede. Logistické služby se proto začínají zaměřovat na to, aby dovezly zákazníkům co nejvíce zboží s co nejméně auty a nejmenším počtem najetých kilometrů. Pomáhá jim pokročilá datová analýza.
Provozovatelé logistických služeb začaly ve velkém sbírat data. Shromažďují údaje o tom, jak hodně jsou jejich vozy na jednotlivých trasách vytížené, kde bývá hustý provoz, sledují i vývoj poptávky během roku nebo to, kde žijí jejich zákazníci. Firmy vidí, kde se jejich vozy aktuálně nacházejí a do svých plánů zahrnují i takové detaily jako je například počasí.
„Ke konci loňského roku jsme spustili projekt přesunu všech systémů Zásilkovny a obecně skupiny Packeta do cloudu Microsoft Azure. Tím jsme schopni získat téměř neomezenou kapacitu pro zpracování jakýchkoliv dat,“ říká zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.
Data z provozu přitom musí být dostupná co nejrychleji, pokud možno okamžitě. „Městská logistika je extrémně citlivá na jakoukoliv odchylku, ať už je to dopravní situace, jízdní styl kurýra, které mají vliv na spotřebu nebo opotřebení automobilu, prostoje kurýra vzniklé při expedici, nebo nedostatečná utilizace automobilu,“ říká Michal Menšík, ředitel citylogistického startupu DoDo. „Data nám pomáhají skládat si celkový obrázek o provozu a v reálném čase zachytit a řešit problém. To je u tak senzitivního oboru, jako je městská logistika, klíčové,“ dodává.
Růst na dohled
Firmy se tak připravují na růst, který je v příštích letech čeká. Poradenská společnost McKinsey uvádí, že do roku 2025 bude poptávka po takzvaných last mile doručovacích službách tvořit čtvrtinu celého logistického trhu.
Sesbíraná dat slouží především k optimalizaci rozvozů a maximálnímu vytížení dostupných vozů. DoDo přitom do svého rozvozového systému zapojuje i další společnosti. Těm nabízí vlastní systém řízení rozvozů, který jim pomáhá optimalizovat provoz. Zároveň si mohou firmy mezi sebou v reálném čase sdílet své volné kapacity a tím úspory ještě násobit. „Umíme balancovat portfolio klientů, aby byla poptávka rozložená rovnoměrně a bez výkyvů, a být tak efektivní po celý den,“ říká Michal Menšík.
DoDo také již v reálném provozu testuje automatický dispečink. Ten pomáhá řešit nedostatek lidských zdrojů a zároveň je mnohem rychlejší, než lidský dispečer. „Robotický dispečer sám vyhodnocuje, jakému kurýrovi přiřadí nově vzniklou objednávku a hledá optimální řešení pro včasné doručení. Bere v potaz vytíženost a polohu kurýra, kapacitu vozidla a požadavky na doručení,“ popisuje jeho výhody Michal Menšík.
Jako logistické „tržiště“ funguje i systém Zásilkovny. Na doručování po městech již Zásilkovna spolupracuje například s taxislužbou Liftago. „Jsme schopni plnohodnotně napojovat logistické systémy třetích stran a efektivně řídit kompletní logistický proces, za chvíli přes celý svět,“ říká Simona Kijonková. Zásilkovna se totiž zdaleka neomezuje jen na hranice Česka. Společnost dlouhodobě expanduje na zahraniční trhy. Od loňského roku pokrývá kompletně země EU, Švýcarsko, Ukrajinu a Rusko. Od března 2020 přepravuje také do USA. Dalším cílem je oblast Středního východu a Indie, probíhají také analýzy možností čínského trhu.
Výdejní místa šetří
Druhým efektem menšího počtu doručovacích aut v ulicích je snížení dopadů ligistických služeb na životní prostředí. Zásilkovna snižuje své emise už jen tím, že místo doručování do rukou zákazníků rozváží zboží na svá výdejní místa. „Podle našich analýz je obdobný počet zásilek doručen s osmkrát menším počtem aut, než je tomu u dopravců doručujících do domu,“ říká Simona Kijonková. V loňském roce také firma otevřela první automatizované výdejní místo. Z-BOT v pražském nákupním centru OC Chodov zvládne za den „předat“ zákazníkům přes 300 zásilek.
Logistické společnosti snižují své emise i díky investicím do alternativních forem pohonu svých vozidel, 99 procent flotily DoDo dnes tvoří automobily poháněné alternativním palivem, zkapalněným zemním plynem (CNG).
Ještě dalekosáhlejší plány má s alternativními pohony Zásilkovna, cílem je zavést do běžného provozu firmy elektromobily a auta na vodík, případně vozy kombinující oba druhy pohonu. Na zavádění vodíkových automobilů Zásilkovna spolupracuje s ÚJV Řež. „ÚJV Řež aktuálně testuje použití vodíkového pohonu na malém bateriovém vozidle, které je doplněno vodíkovým prodlužovačem dojezdu na bázi palivového článku, výsledky bychom měli mít přibližně do půl roku,“ popisuje Simona Kijonková.
Ve svých depech plánuje Zásilkovna vybudovat vodíkové tankovací stanice. To znamená nemalé investice, jedna stavba jedné stanice vyjde na jeden až dva miliony eur. Vodík si chce Zásilkovna vyrábět pomocí energie z vlastních fotovoltaických elektráren. „Důvodem je, že bychom chtěli fotovoltaiku využít nejen na výrobu vodíku, ale také jako zdroj energie pro naše depa. V takovém případě se již vyplatí mít fotovoltaiku vlastní,“ dodává Kijonková.
