Akcie ČEZ poprvé od března klesly pod tisícovku. Nový zákon se týká všech firem, uklidňoval Fiala

Vládní delegace na návštěvě jaderné elektrárny Dukovany

Vládní delegace na návštěvě jaderné elektrárny Dukovany Zdroj: profimedia.cz

Akcie ČEZ zastavily propad z posledních dní. Energetická firma se na pražské burze během dne sice poprvé za více než dva měsíce podívala pod tisíc korun za akcii, do konce obchodování ale ztráty titul umazal. Akcie svými výkyvy v posledních dnech reagují na vládní návrh zákona označovaného jako Lex ČEZ, který by státu jako většinovému vlastníkovi skupiny usnadnil vytěsnění menšinových akcionářů.

Akcie ČEZ během pátečního obchodování klesly až o více než pět procent až na 981,5 koruny. Během pátečního odpoledne ale ztráty dorovnaly a vrátily se nad tisíc korun za akcii. Ve čtvrtek akcie energetického titulu klesly o osm procent, za celý týden ztratily 15 procent. ČEZ za týden přišel zhruba o 130 miliard korun ze své tržní hodnoty. ČEZ se z více než jedné pětiny podílí na vývoji Indexu PX pražské burzy, ten tak za posledních sedm dní odepsal přes pět procent.

Vláda ve středu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, díky kterému by posílila pozice majoritních akcionářů firem. V lednu přitom Legislativní rada vlády původní návrh zákona nedoporučila ke schválení, protože podle ní by zákon byl účelový a dopadl by jen na jednu společnost, čímž by odporoval ústavě. V nynějším návrhu tak vláda návrh rozšířila na všechny burzovně obchodované společnosti, zároveň ale pravidla dále posouvá ve prospěch větších akcionářů.

Na schválení přeměn společností kótovaných na burze by nově mělo stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Dosud je k přeměně potřeba devadesátiprocentní podíl všech akcionářů.

Vládní návrh zákona kritizují mnozí ekonomové i menšinoví akcionáři ČEZ. Například investor Michal Šnobr, vystupující za skupinu minoritářů ČEZ, kritizuje, že pražská burza či Česká národní banka z pozice dohledu nad kapitálovými trhy nerozhodly po oznámení vládního návrhu zákona o pozastavení obchodování s akciemi ČEZ.

Další označují za problematické, že by měla platit nerovná pravidla pro akcionáře veřejně obchodovaných společností a těch ostatních. „Je neobhajitelné, aby pro listované a nelistované společnosti platilo jiné pravidlo pro korporátní přeměny. Nedává to vnitřní smysl. Sama hranice není problém, měla by však být stejná pro všechny korporace,“ řekl dříve pro E15 výkonný ředitel Patria Corporate Finance Petr Dědeček.

Podle dalších analytiků je hranice pro přeměny společností nastavena právě tak, že vyhovuje vládnímu záměru na restrukturalizaci ČEZ. „Hranice potřebná pro některé přeměny je stanovena shodou okolností tak, aby pro stát znamenala jistotu, že si u ČEZ prosadí cokoli. Nelze totiž předpokládat, že by na valnou hromadu ČEZ dorazilo 100 procent všech akcionářů, a tudíž je vysoká pravděpodobnost, že stát se svými necelými 70 procenty akcií společnosti bude mít více než 75procentní podíl ze všech přítomných,“ uvedl analytik společnosti Sirius Finance Ivo Bečvář.

Premiér Petr Fiala ale podobné úvahy odmítá. „Vládní návrh zákona nemá konkrétní směřování. Je to obecná úprava, která se týká všech společností daného typu.  A je to obecná úprava, která srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy,“ řekl premiér pro ČTK. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.