„Stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2014 může navýšit hrozbu spojenou s militantním islámem,“ varuje americký think tank Stratfor. Podle jeho analýz existují důkazy o kontaktech určitých skupin ze stánů se zastánci radikálního islámu z Afghánistánu a Pákistánu. Prozatím toto spojení k výraznějším aktivitám v postsovětském prostoru nevedlo. Očekávané vakuum po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu by to ale podle Stratforu mohlo změnit.
Militantní islám není jedinou hrozbou pro stabilitu stánů. Jak varují nejen analytici Stratforu, tento strašák by mohl být jen zástěrkou pro potlačování politické opozice. Ta získává podporu i díky narůstající nespokojenosti s tím, že z nerostného bohatství ve stánech profitují jen vyvolení. „Majetek a moc se koncentrují v rukou pár lidí. A to je vždy důvod k obavám,“ potvrzuje Julian Lee z britského Centra pro globální energetická studia.
Ve stánech se stavějí grandiózní budovy od světových architektů. Životní úrovni většiny ale podobné symboly luxusu nijak nepomohou, vysvětluje Lee a připomíná, že v tomto se Střední Asie podobá zemím Perského zálivu, které nedávno zažily vlnu bouří. Pokud se mocní středoasijských republik nerozhodnou část bohatství rozpustit mezi lidi, může stány potkat něco podobného.
Svou roli sehrají i globální mocnosti. Rusku, Číně a Americe jde o bezpečnost i o energetické zdroje. Mocní ze stánů to vědí a zatím se jim daří si od všech brát a nikoho neurazit, jako tomu bylo v případě základny Manas, která Kyrgyzstánu vynesla stovky milionů dolarů od Ruska i Ameriky.
USA a Evropa mají omezené možnosti. Jakmile jejich naléhání přesáhne určitou mez, mohou se středoasijští vládci obrátit na Rusko a Čínu. Tato hra má ale pravidla. Tím nejdůležitějším je pro stány rovnováha. Dominantní pozici Ruska se jim povedlo oslabit díky Číně. Teď potřebují něčím vyvážit silnou Čínu. A tuto úlohu může splnit Evropa.
„Stány hledají třetí nohu k pomyslné mocenské trojnožce. A tou by měla být Evropa,“ potvrzuje Lee a dodává, že by unie mohla na tamní plyn a ropu dosáhnout. Pro evropský trh s energiemi by to ale nebyla revoluce. I proto je Evropa v pozici, z níž by se měla pokusit vlivné ve stánech navést na cestu reforem. Právě ty mohou odvrátit chaos, který by poznamenal celý svět.
