Investice zahraničních subjektů do nákupů čínských firem, výrobních zařízení, realit a dalších fyzických aktiv se zvýšily o 1,7 procenta na rekordních 119,6 miliardy dolarů (2,9 bilionu korun). Přímé investice čínských firem v zahraničí posílily o 14,1 procenta na dosavadní maximum 102,9 miliardy dolaru. Před rokem ministerstvo odhadlo, že čínské investice v zahraničí by mohly překročit výši zahraničních investic v Číně v roce 2016.
Druhá největší světová ekonomika zpomaluje silný růst, který dosud hnaly hlavně investice do průmyslu a vývoz. Čínské vedení chce ekonomiku více zaměřit na domácí poptávku a služby a s určitými zpomalením růstu v rámci této strategie počítá. Tempo růstu čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalilo na 7,3 procenta, což byl nejslabší nárůst za více než pět let. Čína zřejmě za celý rok zaznamenala nejslabší růst za 24 let.
Vládou řízený odklon od důrazu na průmysl se projevil i v investicích. Objem přímých zahraničních investic do čínského průmyslu klesl o 12,3 procenta, zatímco investice do sektoru služeb vzrostly o 7,8 procenta a tvořily přes 55 procent celkového objemu těchto investic.
Celkové tempo čínských investic v cizině se sice proti roku 2013 mírně zpomalilo, čínské firmy se ale mnohem více zaměřují na západní trhy. Čínské investice v Evropské unii loni vyskočily o 70 procent a v USA se zvýšily o 24 procent. Čínské firmy se stávají významným aktérem na globálním trhu fúzí a akvizic.
Také v zahraničí se čínské firmy začaly více zajímat o sektor služeb, do nějž jejich investice vzrostly o 27 procent. Ochladl naopak zájem o odvětví těžbu surovin, kde se čínské investice snížily o čtyři procenta.
Call me Václav. Zůstane montovna televizí hlavní čínskou investicí v Česku?
