Kola německé ekonomiky opět jedou na volnoběh a tamní motor se nedaří znovu zažehnout. Průmyslová malátnost největšího evropského hospodářství, které už několik čtvrtletí stagnuje, už proto přidělává vrásky i jeho sousedům. Pro český autoland to znamená, že bude muset čelit nejen přísné environmentální regulaci nabídky, ale také klesající zahraniční poptávce.
První náznaky ochlazení už začali signalizovat tuzemští dodavatelé automobilek. „Očekáváme pokles v tržbách zhruba o deset procent zejména kvůli politicko-ekonomické situaci ve světě. Pociťujeme zpomalení německé ekonomiky, jeden z našich tamních zákazníků dokonce vyhlásil insolvenci,“ popsal Petr Novák, ředitel výrobce ložisek Koyo Bearings ČR.
Hůře je na tom také zlínská společnost Kovárna Viva dodávající automobilkám výkovky. „V prvním pololetí byla poptávka stabilní. Avšak ve druhém pololetí dochází k výraznému zhoršení,“ sdělil výkonný ředitel podniku František Červenka. Aktuální situace ubere firmě na tržbách pět procent a sníží i ziskovost.
Těžký rok
Vývoj nutí některé firmy dokonce snižovat počty zaměstnanců. „Zatím se nepropouští, ale smlouvy na dobu určitou se neprodlužují a snižuje se stav agenturních zaměstnanců,“ řekl Jiří Bršťák, regionální předák Odborového svazu Kovo z Olomoucka. Právě agenturních zaměstnanců se zeštíhlovací proces dotkne nejvýrazněji. Například jihočeský Engel, výrobce vstřikovacích strojů pro autoprůmysl, oznámil, že s agenturními zaměstnanci už nadále nepočítá. Továrnu bude muset opustit 70 externích pracovníků.
Celý obor včetně dodavatelů dílů čeká těžký rok a bude se tomu muset přizpůsobit.
To si myslí také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: „O míře propadu trhu rozhodne, zda budou uvalena cla na evropská auta ze strany USA nebo zda dojde k brexitu bez dohody,“ dodal.
Náznaky ochlazení se objevují už i u automobilek. Hyundai v Nošovicích kvůli poklesu poptávky jednou za dva týdny zastaví jednu z montážních linek. Škodovka zatím zůstává v klidu, dosud totiž musela řešit spíše nedostatečnou kapacitu. Obecné problémy subdodavatelů ovšem k rozvoji rozhodně nepřispějí.
Náklady versus kvalita
Zpomalení v českém automotive by nemělo v nejbližších letech nikterak drasticky zasáhnout celé hospodářství. Podle ČNB oboru pomáhá dostatečná konkurenceschopnost, a to tím, že nárůst mezd, které průmyslovým firmám zvyšují náklady, doprovází dostatečný nárůst kvality. „V posledních letech tu došlo k rozšíření produkce o modely s vyšší přidanou hodnotou, například o nové modely SUV,“ mírní obavy ze stagnace ČNB.
Tento vývoj podle ní významně přispěl k tomu, že domácí průmyslová výroba zatím pokračovala v mírném růstu či jen lehce klesala, a to i přes již probíhající útlum v německém zpracovatelském sektoru. Relativně slušný růst výkonnosti tuzemské ekonomiky by navíc měl pokračovat. Hlavně díky rozvoji služeb, stavebnictví a obchodu. Jejich výkon potáhne zejména domácí poptávka, kterou zas poženou rostoucí mzdy, odhaduje centrální banka.
Scénáře pro budoucnost
V delším horizontu už jsou ale obavy namístě. Nedokáže-li se český autoprůmysl přizpůsobit technologickým změnám, je zřejmé, že jeho mimořádné postavení v mezinárodním srovnání výrazně oslabí. Různé budoucí scénáře naznačila analýza poradenské společnosti Deloitte, v níž modelovala dopady rozvoje elektromobility na ekonomiku.
V prvním ze tří nastíněných scénářů Deloitte uvažuje o úplném přemístění výroby motorových vozidel z Česka. „Představa je to jistě extrémní a v dohledné době nejspíše nereálná, ale tento scénář je vymezením dolní hranice možného vývoje,“ připouštějí tvůrci studie. Negativní dopad by byl v takovém případě drastický. Ztrátu pro Česko stěžejního segmentu by mírně kompenzoval pozitivní vliv zvýšení výroby a distribuce elektřiny. Celkový objem výroby by se snížil o 33 procent, HDP by se smrskl o čtvrtinu a o práci by přišlo více než 1,4 milionu lidí.
Druhý scénář předpokládá zachování výroby vozů, nepočítá už ale s výrobou spalovacích motorů, převodovek, nádrží, palivových systémů a výfukových systémů. Negativně se projevuje i to, že elektromotory a baterie by se vyráběly v zahraničí. I přesto jsou celkové výsledky tohoto scénáře mírně pozitivní, protože kladný efekt zvýšení výroby elektřiny by převážil nad negativním efektem v automobilovém průmyslu a odvětví pohonných hmot. To ale platí jen v případě, že paliva či suroviny pro jejich výrobu budou české rafinerie dovážet, přičemž elektrická energie bude naopak vyráběna v Česku.
Turbulentní doba
Třetí varianta říká, že se výrobci vozů plně adaptují, objem produkce zůstane stejný a výrobu spalovacích motorů a souvisejících komponent nahradí výroba elektromotorů. Hodnota produkce v ekonomice by se zvýšila o 5,4 procenta, a HDP dokonce o 5,7 procenta.
I v takovém případě ale bude vývoj v automobilovém průmyslu poměrně turbulentní a pro mnohé likvidační. Automobilky budou muset přenastavit celé odběratelsko-dodavatelské vztahy a zajistit si dodávky baterií, zároveň přitom budou výroba a následný servis elektromobilů méně náročné na pracovní sílu. Byť by v takovém případě vzniklo 213 tisíc nových pracovních míst, v samotném autoprůmyslu by počet pracovníků poklesl.
