Klíčová šestimiliardová investice největšího českého letiště musí překonat jednu z posledních překážek. S výjimkou jediného pozemku už Letiště Praha vykoupilo všechny plochy, které potřebuje ke stavbě nové paralelní dráhy, jež umožní výrazně zvýšit počty cestujících. Jednání s vlastníkem posledního nevykoupeného pozemku však zjevně naráží na rozdílné představy o ceně.
„Zákon loni potvrdil, že výstavba ranveje je natolik důležitá, že můžeme přistoupit i k vyvlastnění pozemků. Jestliže se v krátké době s vlastníkem nedomluvíme, vyvlastnění je možné,“ řekl deníku E15 šéf letiště Václav Řehoř. Firma dosud za výkupy utratila pět miliard korun, většina transakcí proběhla mezi lety 2007 až 2011.
Letiště chce s vlastníkem posledního pozemku nejprve znovu jednat. Vykoupení všech ploch je nutnou podmínkou pro získání územního rozhodnutí ke stavbě ranveje. O rozhodnutí chce letiště žádat během několika měsíců.
„Je to problematický pozemek, máme na něm navezenou šotolinu, s vlastníkem se nemůžeme domluvit na ceně,“ dodal Řehoř. S problematikou dobře obeznámený zdroj deníku E15 řekl, že poslední vlastník po letišti žádá stejnou částku, za jakou letiště v minulosti nakoupilo pozemky od investiční skupiny Penta. Ta prodala svých 73,5 hektaru za čtyři miliardy. Zbývajícímu vlastníkovi patří necelé tři hektary, za něž by při stejné ceně získal 163 milionů korun. Původní investici by tak zhodnotil sedminásobně.
Letiště identitu posledního vlastníka nezveřejnilo, ale podle katastru nemovitostí pozemek, který leží v místě plánované paralelní dráhy a jehož majitelem není Letiště Praha, patří společnosti Mahaut. Její jediný jednatel Michal Mareš se k věci přes opakované výzvy deníku E15 nevyjádřil. Obdobně reagoval obchodník s nemovitostmi Naxos, stoprocentní vlastník firmy: „Hypotetické transakce a mediální spekulace nejsme schopni komentovat,“ řekl Jan Sachr, statutární ředitel firmy Naxos.
Mareš koupil pozemek o výměře téměř tří hektarů v roce 2007 za 23 milionů korun od podnikatele Aleše Štolcbarta. Mareš investoval do ploch zasypaných zeminou i přes to, že by odklizení materiálu vyšlo podle odhadů úřadů až na 160 milionů korun, upozornil týdeník Ekonom v roce 2008. Svůj investiční záměr Mareš tehdy také nevysvětlil.
