Restartu světového letectví mají významně pomoci jak vakcíny proti nemoci COVID-19, tak testování cestujících. Díky vysoké poptávce po odborném testování osob přímo na letišti, ať už před letem či po přistání, se zrodil vysoce lukrativní byznys. Velké peníze se roztočí i na Letišti Václava Havla.
Pražský vzdušný přístav vypsal zakázku v předpokládané hodnotě pěti miliard korun. Tolik by měla utržit vítězná společnost, jenž bude na největším českém letišti zajišťovat PCR testy pro zaměstnance Letiště Praha, jeho externí dodavatele a cestující. Vítěz koncesního řízení by se měl „nastěhovat“ prvního března a o týden později začít fungovat. Kontrakt má být podepsán na dobu čtyř let.
„Očekáváme, že nám uchazeči nabídnou nějaký podíl z předpokládaného pětimiliardového obratu. Uchazeč, který podá nejvýhodnější nabídku, vyhraje,“ uvádí mluvčí letiště Roman Pacvoň. Kromě nabídnutého podílu je vedlejším kritériem kvalita služeb.
Tvrdé zadávací podmínky
Na zakázku už dříve upozornil server Hlídač státu s tím, že její výše sice vypadá astronomicky, ale celkovou sumu pěti miliard korun může vedení letiště skutečně očekávat.
„Hodnota zakázky byla vypočtena tak, že předpokládaný počet testů v odběrovém místě na letišti za celé maximální období čtyř let byl vynásoben nynější nejvyšší cenou jednoho PCR testu,“ citoval server Pacvoně. Platit to samozřejmě bude za předpokladu, že se nezmění způsob testování a maximální cena testu.
Testování na letišti teď zajišťuje společnost GHC Genetics. Za standardní test si účtuje 1750 korun, za expresní s doručením výsledku do dvou hodin 7500 korun. Jakmile letiště podepíše smlouvu s vítězem koncesního řízení, smlouva se současnou laboratoří bude ukončena.
Příští dodavatel, s nímž se cestující potkají ve veřejné i neveřejné části letiště, bude muset splnit řadu podmínek. Účtované ceny za testy na letišti například nesmějí převýšit průměrnou cenu testování ve všech jeho ostatních pobočkách v Česku.
Musí rovněž zaručit denní kapacitu až dva tisíce testů, být k dispozici minimálně dvacet hodin denně a likvidovat vznikající biologický odpad. Ve frontě na odběr musí upřednostnit zaměstnance letiště nebo externí dodavatele, teprve pak přijdou na řadu cestující. Testované musí o výsledku vyrozumět do 24 hodin od odběru SMS zprávou nebo e-mailem. Použitý elektronický systém musí zaručovat ochranu osobních dat.
Byznysová obdoba 11. září
Letištní testování se už stačilo stát běžnou součástí globální letecké dopravy. Například Čeští turisté mířící do Dubaje musejí mít PCR test 96 hodin před odletem, dalším pak procházejí přímo v Dubaji. V případě pozitivního výsledku mohou využít bezplatné krytí nákladů na léčbu a karanténu.
Vedle Prahy funguje v Česku letištní testování například v Brně, kde má pobočku laboratoř Synlab Czech v podobě mobilního odběrového místa v systému Drive In. Vzniklo jako pomoc při řešení krizové situace s nedostatkem odběrových míst v Brně. Pardubické letiště zatím testy nenabízí, chce je ale zavést.
„Pandemie přináší na většinu letišť velký byznys, impulz je to podobně silný, jaký vyvolalo 11. září v oblasti bezpečnosti. Letiště budou potřebovat řadu externích dodavatelů,“ upozorňuje odborník na letectví ze společnosti EY Petr Kováč. Dodává, že obchodní příležitost pro dodavatele se nezužuje na testy: „Patrně vzniknou i zakázky na návrhy koridorů, kudy a jak mají letištěm proudit různí cestující, otestování či očkovaní a další, ale i na návrhy, jak postupovat při umisťování cestujících do karantény. Pro letiště to znamená růst nákladů.“
S testovacím byznysem na letištích souvisí také přístup leteckých společností k očkování proti koronaviru. Na mezinárodních linkách je budou vyžadovat australské aerolinie Qantas, jak už dříve oznámil šéf dopravce Alan Joyce „Hovořím s kolegy i z aerolinek různě po světě a myslím si, že to bude běžné,“ dodal. Obdobný postup nevylučují ani letecké společnosti Korean Air či Air New Zealand, jenž budou své kroky koordinovat s vládami ve svých zemích.
Naopak organizace Airports Council International, která zastupuje světová letiště, odmítá požadavky aerolinek na očkování. Podle sdružení by takový postup odradil od cestování příliš mnoho lidí.
Očkování proti jiným nemocem – například proti žluté zimnici – vyžadovaly aerolinky už dříve například na letech do některých afrických zemí.
Strmý propad ruzyňského letiště
Zatímco loni Letiště Praha vydělalo 4,5 miliardy korun, letos očekává hrubou provozní ztrátu kolem půl miliardy. Důvodem je strmý pokles provozu – letiště loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících, letos jich mají být zhruba čtyři miliony. Kvůli ztrátám už letiště propustilo stovky zaměstnanců, odložilo část investic a čerpalo půlmiliardový úvěr.
