Projekt Virgin Galactic i přes některé problémy v jeho vývoji dál spěje k cíli - posílat na suborbit posádky s cestujícími, kteří za to zaplatí úplně stejně, jako když vyrazí třeba na dovolenou do Egypta. Mezi prvními pasažéry firmy, za níž stojí britský miliardář Richard Branson, jsou i Češi.
Z prvních asi 600 dosud prodaných letenek je hned sedm lidí s českým nebo slovenským pasem. Přesnější Hanuš Němeček, ředitel společnosti Typ Agency, která Virgin Galactic v Česku a na Slovensku zastupuje a která její produkt – cestu k hranici oběžné dráhy – prodává, být nechce. Upozorňuje ale, že jde o relativně bohaté lidi z řad předních českých a slovenských byznysmenů.
Cena letenky stála dříve 200 tisíc dolarů, nyní je ještě o pětinu dražší, tedy budoucím astronautem, jak jsou pasažéři nazýváni, se může člověk stát v přepočtu za téměř šest milionů korun. Pro srovnání: Za takové peníze je k mání například byt v Praze, a nebo některý levnější model vozu značky Ferrari. Virgin si navíc vyhrazuje právo vhodnost daného kandidáta posoudit.
Byt nebo auto jsou za stejné peníze na dosah. V cestu s Virgin Galactic mohou zájemci zatím jen doufat. Upsali se k něčemu, co třeba vůbec nemusí dopadnout. Pak by bylo otázkou, co by s několikamilionovým vkladem bylo dál.
Deset let zpoždění
Virgin Galactic byla založena v roce 2004. Vesmírnou turistiku jako příležitost viděl v technologii SpaceShipOne amerického konstruktéra Burta Rutana britský miliardář Richard Branson. První už komerční lety tehdy plánovali na rok 2009.
Roky vývoje na dvou generacích letounů SpaceShipOne a SpaceShipTwo přinesly ovšem několik překážek a brzd. Tou nejvážnější byla havárie při testovacím letu v roce 2014 a smrt jednoho a vážné zranění druhého pilota stroje. Po tomto incidentu se prodej letenek pozastavil. Němeček nyní předpokládá, že další vlna prodejů by se mohla rozběhnout už příští rok.
Zatímní progres Virgin Galactic tomu nasvědčuje. V srpnu společnost představila svůj odbavovací terminál od světoznámého architekta Normana Fostera v Novém Mexiku. Dostal poetický název „Spaceport America“. Co se letounů týče, první vyrobený se nyní dál testuje, na jaře s piloty letěl první pasažér. Druhý stroj byl sice zničen při zmíněné havárii, ale firma momentálně konstruuje další dva. „Ty otestujeme příští rok,“ uvedl prezident Virgin Galactic Mike Moses při srpnovém slavnostním otevření terminálu.
Ne móda ale fanouškovství
Kromě prvotní proklamace, že turisté budou k hranici vesmíru létat v roce 2009, už zástupci firmy v průběhu dalšího vývoje nikdy nemluvili o tom, kdy skutečně projekt tak, jak byl navržen, bude fungovat a vystřelí první dávku zájemců zažít stav beztíže a prohlédnout si planetu Zemi z nové perspektivy.
Podle Němečka nejistota ohledně toho, jak to vlastně celé dopadne ani ty, kteří už do věci vložili své miliony, netrápí. „Jsou to zapálení fandové, lidé, které to skutečně zajímá po všech stránkách a neberou to jako módní věc. Budoucí astronauti jsou v kontaktu s firmou, jsou zváni na různé akce Virginu,“ líčí Němeček, který se s agenturou, kterou řídí, dostal k této výjimečné záležitosti také zajímavou cestou.
Typ Agency historicky v Česku spolupracuje se zahraničními filmovými produkcemi, zařizuje jim řadu věcí včetně třeba letenek a podobně. Tito lidé pak mají kontakty v showbyznysu a u VIP osobností. Takto Typ Agency propojily s lidmi z Bransonových firem. A ti když, hledali své obchodní zástupce, pro Česko a Slovensko se obrátili na Němečkův tým.
Jak vesmírná turistika s Virgin Galactic funguje Ve výšce 15 kilometrů se od nosného letounu White Knight Two odpojí modul, který za pomoci raketového motoru míří k oběžné dráze. Plavidlo se dvěma piloty a šesti platícími cestujícími má pak vystoupat až do výšky 105 kilometrů, což je o pět kilometrů více než Kármánova hranice, která je považována za předěl mezi zemskou atmosférou a vesmírem. Dosud při testech plavidlo atakovalo výšku 100 kilometrů. Obě části, které před tím vystartovaly ze země se pak mají po své ose vrátit na původní místo startu. |
