Tramvaje bez řidičů. Studenti představili vizi dopravy v Plzni pro rok 2050

Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Tomáš Cibulka a Tereza Machů, manažerka interdisciplinárního týmu Jana Lajdová (Fakulta strojní)

Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Tomáš Cibulka a Tereza Machů, manažerka interdisciplinárního týmu Jana Lajdová (Fakulta strojní) Zdroj: ZČU

Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU
Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Kryštof Rozumek a David Muk, manažerka interdisciplinárního týmu Monika Milatová (Fakulta strojní)
Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Kryštof Rozumek a David Muk, manažerka interdisciplinárního týmu Monika Milatová (Fakulta strojní)
Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Kryštof Rozumek a David Muk, manažerka interdisciplinárního týmu Monika Milatová (Fakulta strojní)
Návrh autonomní tramvaje od studentů ZČU. Designéři: Tomáš Cibulka a Tereza Machů, manažerka interdisciplinárního týmu Jana Lajdová (Fakulta strojní)
6
Fotogalerie

Vizi dopravy pro období relativně blízké budoucnosti představili studenti Západočeské univerzity v Plzni. Ukázali v nich dva návrhy tramvají bez řidiče. Téma jim jako součást seminární práce zadala společnost Škoda Transportation, která vyrábí tramvaje, trolejbusy, vlaky a vozy metra a je s nimi úsěšná v mnoha zemích světa.

 

Za návrhy autonomních tramvají stojí studenti z fakulty designu a umění a jejich kolegové z fakult stojní, zdravotnických studií a fakulty ekonomické. V zadání znali studenti jen počty a skladbu cestujících a kolejovou síť vedoucí centry evropských měst, vše ostatní měli ve svých rukách. Během zimního semestru nakonec navrhli dvě tramvaje, které představili hodnotitelské komisi. 

„Hlavními tématy bylo rozčlenění interiéru, například odstranění tyčí, aby se u dveří nehromadili cestující a zrychlil se nástup a výstup. Stroj musel být vhodný pro sériovou výrobu a reflektovat technický pokrok,“ uvedl vedoucí ateliéru produktového designu Jan Korabečný. Doplnil, že za dvacet let vzrostla kapacita baterií o čtvrtinu. A tato čísla se budou prý zvyšovat. „Dále je nutné počítat s tím, že přibudou starší pasažéři a lidi s handicapem,“ doplnil Korabečný.

Pohon? Vodík a baterie

Oba týmy zvolily pro své návrhy odlišné cesty. První tramvaj designérů Kryštofa Rozumka a Davida Muka má jezdit na vodíkový pohon. Zároveň by pomocí čističky ovzduší čistila ovzduší a tím tak zlepšovala jeho kvalitu. Ač je hlavní důraz kladen na autonomní způsob dopravy, počítá návrh i se skrytým místem pro řidiče v případě krizové situace. Podle autorů bylo cílem vytvořit tramvaj na způsob „přátelského robota“, která by obsahovala mnoho chytrých funkcí. Ve výbavě se tak například počítá s automatizovanými defibrilátory. 

Druhý tým zvolil pro svůj návrh autonomní tramvaje bateriový pohon. Designéry této varianty byli Tomáš Cibulka a Tereza Machů. Ti navrhli 12metrový vůz s měchy, které slouží jako deformační zóny a pohltí energii čelního nárazu. Součástí interiéru jsou mimo jiné vysunovací sedačky, které by měly zajistit, že tramvaj bude schopna pojmout co nejvíce pasažérů.