V souvislosti s dopady změny klimatu čeká českou energetiku v příštích letech zásadní proměna. Klíčovou roli by nově měly hrát obnovitelné zdroje energie, které by měly postupně nahradit uhlí. Vláda a opozice se ale nemohou dohodnout na podobě zákona o podporovaných zdrojích energie.
Na podpoře obnovitelných zdrojů energie se shodují všichni důležití hráči – od politiků po profesní organizace. „Pro rozvoj obnovitelných zdrojů je ale nutné nastavit jasné a stabilní prostředí,“ zaznělo na nedávném pátém ročníku Solární konference 2021. To by měla zajistit novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou v současnosti projednávají poslanci. Zatím bez úspěchu.
Opozice: Sjednocení podmínek je základ
Nejasnosti ve Sněmovně panují především kolem takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), které novela zavádí. To nastavuje maximální povolené výnosnosti pro každý zdroj a má zajistit, že žádný sektor nebude takzvaně překompenzován. Opatření vyplývá z rozhodnutí Evropské komise. Vláda Andreje Babiše (ANO) nicméně ve vládní novele nastavila pro každý podporovaný zdroj jinou výnosnost. Nejméně by měla dostat fotovoltaika, k tomu solárním elektrárnám hrozí zavedení speciální solární daně. Ta přitom existuje už přes 10 let.
V rámci pozměňovacích návrhů se ministerstvo průmyslu u soláru kloní k zavedení vnitřního výnosového procenta v rozmezí 8,4-10,6 procenta. „Musíme už udělat tlustou čáru za roky 2009 a 2010. Bude to poslední čára a bude předvídatelná,” řekl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prohlášení však solární sektor neuklidnilo. „Obdobně definitivní vyřešení údajné překompenzace podpory fotovoltaiky slibovala úřednická vláda Jiřího Rusnoka v roce 2013 právě formou solárního odvodu,“ připomíná předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Zástupci opozičních stran požadují podmínky pro všechny zdroje sjednotit. „Stát si musí přestat hrát, že měří všem investorům stejně a začít pro to opravdu něco dělat. Sjednocení IRR, stabilní investiční prostředí, rychlá implementace prvků moderní energetiky do národní legislativy a otevření soutěže o státní dotace opravdu všem investorům jsou první nezbytné kroky, na které stále zbytečně čekáme. Bez tohoto je celá energetická transformace Česka jen další průšvih s rozdělováním dotací,” říká poslanec Pirátů Petr Třešňák.
Návrh na sjednocení vnitřního výnosového procenta pro všechny podporované zdroje podporují také návrhy poslanců KDU-ČSL či vládní ČSSD.
Odborníci chtějí jednotnou výnosnost
Sjednocení podporují i soukromé energetické svazy. Ty zároveň nesouhlasí s vládním návrhem na zavedení parametru IRR. „Podporujeme jednotný přístup ke všem obnovitelným zdrojům. Za ideální považujeme hodnotu IRR 10,6 procenta, ale rozumíme tomu, že je nutné udělat kompromis. Za ten považujeme 9,5 procenta. Interval, který navrhuje ministerstvo průmyslu je de facto odložení problému na neurčito. O klíčové otázce, kterou má tento zákon vyřešit, tak bude rozhodovat až budoucí vláda a ta bude moci kdykoli pro kterékoli provozovatele hodnoty IRR měnit,” komentuje vládní návrh předseda CZ BIOM Jan Habart.
Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář říká, že dochází k zásadnímu nepochopení vnitřního výnosového procenta. „Pan ministr Havlíček říká, že nechce nastavit všem zdrojům jednotné IRR, protože chce opravit chyby z minulosti a těm zdrojům, které dostaly předtím více teď naopak ubrat. Jednotné IRR ale narovná výnosnost všem zdrojům energie za celou dobu životnosti, tedy i za dobu, kdy měly některé zdroje údajně větší výnosnost. Proti logice překompenzace navíc jde i návrh na dodatečnou solární daň, neboť tímto krokem vláda říká, že fotovoltaika je překompenzovaná ještě předtím, než proběhne šetření,” říká.
Vedle profesních sdružení ze sektoru obnovitelných zdrojů podporují sjednocení kontrol překompenzace také Svaz průmyslu a dopravy, Svaz měst a obcí a má podporu také zemědělských svazů.
Dostanou baterie a aukce zelenou?
Výnosnost pro obnovitelné zdroje energie není jediným sporným bodem v debatách o rozvoji zelené energetiky v Česku. Nesoulad panuje i u systému aukcí, který je rovněž součástí připravované novely. Podle původního vládního návrhu byla z aukcí vyloučena fotovoltaika. Tento fakt kritizuje například opozice. „Aukce v jiných zemích přinesly jednoznačné zlevnění nákladů na instalace, nevím, proč by to nemělo fungovat i u nás,” říká předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Právě Jurečka je jedním z autorů pozměňovacích návrhů na zavedení aukční podpory i pro fotovoltaiku či bioplynové stanice.
Po dlouhé debatě vláda změnila názor a nově se staví k zahrnutí dalších obnovitelných zdrojů do připravovaného systému aukční podpory neutrálně. Podobně je tomu i u vládního postoje k rozvoji velkokapacitních akumulací. Nově by podle prohlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka mělo mít jeho ministerstvo „opatrně pozitivní“ stanovisko k rozvoji velké akumulace. Jejich využití dává smysl, baterie za posledních pár let prošly překotným vývojem a lze je využít pro posílení bezpečnosti provozu elektrárenských sítí či v kombinaci s ukládáním energie z obnovitelných zdrojů.
Profesní svazy si změnu postoje vlády pochvalují. „Obecně vítáme příslib neutrálního stanoviska k aukční podpoře a taktéž jsme rádi za vyjádření podpory pro bateriové systémy v rámci novely energetického zákona. Tyto kroky pomohou k většímu rozmachu obnovitelných zdrojů v Česku a pomohou zajistit postupnou náhradu uhlí v energetice,” říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Obnovitelná budoucnost
Jakkoliv ohledně konkrétních kroků v oblasti zelené energie nadále panuje nejistota, na potřebě jejich podpory se shodují v podstatě všichni: od vlády a opozice, přes energetické svazy až po největší soukromé hráče. Důležitou roli by měla hrát především fotovoltaika. „Solární energie má budoucnost, musíme ji podpořit. Z Modernizačního fondu na to máme připraveno 50-100 miliard korun, v rámci Národního plánu obnovy pět miliard korun a další prostředky jsou v rámci koheze,” říká ministr Karel Havlíček.
