Přesvědčuji studenty, že být dělníkem není nic špatného, říká ředitel společnosti vyrábějící radary

Aleš Jedlička, generální ředitel Eldis Pradubice

Aleš Jedlička, generální ředitel Eldis Pradubice Zdroj: CSG

Aleš Jedlička, generální ředitel Eldis Pradubice
2
Fotogalerie

Generální ředitel společnosti Eldis Pardubice Aleš jedlička upozorňuje, že přijde doba, která významně posune technologie radiového signálu.

Jak se může firma z Pardubic prosadit na trhu mezi obřími hráči?

Velkou výhodou je určitě pružnost. Na trhu s radary je omezené množství výrobců, kteří bývají součástí velkých korporací. To jim dává výhody, ale také je to omezuje. Protože prodávají standardizované výrobky, ne řešení na míru. Hodně nám pomáhá, že vždy komunikujeme přímo s koncovým zákazníkem, podrobně mapujeme jeho požadavky a dokážeme jim lépe vyjít vstříc. Ale to je typické i pro jiné úspěšné české firmy.

 

Můžete uvést příklad?

Třeba takzvaný slepý kužel u přehledového radaru. To je prostor, v němž v určitém momentu letadla nejsou vidět. Standard hovoří minimálně o 45 stupních nad vodorovnou rovinou, my se dokážeme dostat i pod třicet. Je to díky vlastnímu vývoji, výrobě a přístupu, kdy hledáme cesty, jak vždy dosáhnout nejlepších výsledků.

Jak vůbec vypadá jednání o dodávce radarů?

Na obchodně rozvinutých trzích, jako je třeba Indie, existuje o našich radarech povědomí. Na nových trzích musíte začít s osobami, které znají požadavky řízení letového provozu nebo s řízením letového provozu spolupracují. Ani k nim se ale nedostanete zpravidla přímo, většinou přes firmy, které provádějí stavební činnosti na letištích a spolupracují na plánovaných investicích. Pokud kontakty získáme, účastníme se výběrového řízení. Někdy kvůli splnění požadovaných parametrů dokonce spustíme vývoj, abychom vyhověli požadavkům uživatele. Pokud uspějeme, řeší se konkrétní technické parametry formou obhlídky radarového stanoviště. Celý proces trvá tři až pět let.

Jaká je životnost radaru?

U nově dodávaných radarů uvádíme životnost 30 let. Co se týká modernizací, tak realizujeme opravy techniky ze šedesátých a sedmdesátých let.

Jak vás ovlivňuje geopolitika a různé ochranářství?

Naše dodávky jsou civilního charakteru, i když mohou sloužit na letišti kombinovaném pro civilní i vojenské účely. Geopolitika tak souvisí spíš s konkurenčním bojem. Při domácích tendrech mají tamní výrobci samozřejmě podporu státu.

Chodíte prezentovat firmu i do škol. Jak velký problém je pro vás získat kvalifikované lidi?

To je jedno ze zásadních témat všech výrobních společností v České republice. Odborné školství je dlouhodobě zanedbané a mnoho toho sanuje soukromý sektor. Všichni se snažíme zajistit zvyšování kvalifikace zaměstnanců nebo doškolování lidí z odborných škol. Protože některé předměty nemá na školách kdo učit. Když to trochu přeženu, tak v minulosti přišel do výroby vyučený soustružník nebo frézař. Dneska přijde obráběč kovů, který ví, že fréza je vertikální a soustruh horizontální, a to je tak všechno. Dřív si takový člověk po každé směně stroj vyčistil a provedl základní údržbu, protože věděl, že druhý den ho bude tento stroj zase „živit“. Dneska se stroje ovládají přes knoflíky, a když se něco stane, zavolá se servisní firma. Podobná situace je ve všech profesích a je velmi dobře, že naše firma nabízí zajímavou práci a přitahuje tak nadšence, které jejich práce baví a dál se vzdělávají.

Co s tím?

Průmysl se musí zaměřovat nejen na střední a vysoké školy, ale hledat budoucí kolegy musíme už na základních školách. Přesvědčovat studenty, že být „dělníkem“ není nic špatného. Aktivně spolupracujeme s univerzitou v Pardubicích, zapůjčili jsme i moderní testovací kit pro digitální přijímač a podílíme se na dotačních titulech podporujících vědu a výzkum. Potřebujeme ale, aby se snažil i stát. Aby podpořil základní výzkum a spoustu dalších věcí, jedině tím zabráníme tomu, aby se o České republice hovořilo jako o montovně.

Co je pro vás teď největší výzvou?

Neustále obchod, a zároveň vývoj. Z dlouhodobého hlediska je radiolokační technika založena na technologii elektromagnetického záření, respektive jedné jeho formy, rádiových vln. Tato technologie jako všechny má svůj začátek, ale bude mít i svůj konec. Po něm přijde na řadu řekněme pohled z kosmu. Existují GPS navigace, silné laserové technologie, a to všechno musíme do našeho vývoje promítnout. Protože přijde čas identifikace objektů jinými technologiemi a s vyšší přesností.

 

Aleš Jedlička, generální ředitel Eldis Pradubice

Aleš Jedlička

Je generálním ředitelem Eldisu Pardubice od roku 2019. Předtím působil 15 let v Kovosvitu MAS a od roku 2016 jako výrobní ředitel pro výrobní provozy holdingu Czechoslovak Group, do něhož Eldis patří. Vystudoval Západočeskou univerzitu v Plzni, obor materiálové inženýrství a strojírenská technologie.