Čína má největší rezervy na světě v hodnotě 3,2 bilionu dolarů (59,4 bilionu korun). „Vzhledem k jejich velikosti a rostoucí důležitosti druhé největší světové ekonomiky je umístění rezerv jak klíčová politická otázka, tak potenciálně velký faktor na trhu s měnami a dluhopisy,“ napsal The Wall Street Journal.
Pokles čínských dolarových aktiv naznačují jak americká, tak čínská data. Z amerických údajů vyplývá, že Čína na konci loňského června držela americké dluhopisy v hodnotě 1,726 bilionu dolarů. Meziročně to sice bylo o 115 miliard více, v poměru k rychlému růstu objemu čínských rezerv ale dolarový podíl na nich klesl. Americké dluhopisy se na růstu čínských rezerv podílely jen 15 procenty, což je výrazný pokles z 45 procent v roce 2010 a průměrných 63 procent v uplynulých pěti letech.
The Wall Street Journal z toho vyvozuje, že náznaky z uplynulých dvou let o posilování čínských investic do evropských dluhopisů jsou věrohodné. Peníze z Číny mohou být vzhledem k pokračující evropské dluhové krizi klíčové při držení požadovaných výnosů ze státních dluhopisů na problémové evropské periferii na uzdě. Mohly by ale hrát i důležitou roli při financování evropských záchranných balíčků.
Analytici nicméně upozorňují na to, že americké údaje o čínských rezervách je třeba posuzovat s opatrností. Odhadovat zahraniční investice do amerických dluhopisů není úplně jednoduché, a obvykle se proto velikost čínských rezerv v dolarech spíše podceňuje. Svou roli hrají i pohyby kurzů měn. I při jejich započtení se ale trend poklesu dolarového podílu na čínských rezervách jeví nezpochybnitelně, uvedl The Wall Street Journal.
