Fed poprvé zvedne sazby nejspíš v březnu. Ceny akcií po zasedání měnového výboru klesaly

Šéf amerického Fedu Jerome Powell  se loni domníval, že vysoká inflace je dočasný jev.

Šéf amerického Fedu Jerome Powell se loni domníval, že vysoká inflace je dočasný jev. Zdroj: ČTK

Americká centrální banka Fed ve středu dle očekávání investorů i ekonomů naznačila, že v březnu zvýší klíčovou úrokovou míru. Jejím prostřednictvím ovlivňuje ceny úvěrů v ekonomice. Zároveň ukončí program nákupu aktiv. Podle šéfa Fedu Jerome Powella již americké hospodářství nepotřebuje setrvalou podporu měnové politiky.

Investoři na Wall Street přijali oznámení po středečním zasedání měnového výboru zpočátku v klidu. Index S&P 500 se pohyboval více než jedno procento nad závěrem úterního obchodování. Následně se však dostal do záporných hodnot s tím, jak se investoři snažili vstřebat možné scénáře dalšího vývoje a také výroky šéfa Fedu Jerome Powella na následné tiskové konferenci. Panují obavy, že vyšší úrokové sazby mohou zpomalit ekonomiku či ji dokonce dostat do recese.

„Brzy bude vhodné zvýšit cílové pásmo pro federální úrokovou míru,“ uvedli centrální bankéři v prohlášení měnového výboru Fedu. Na následné tiskové konferenci Powell pronesl, že ekonomika už nepotřebuje „setrvalou podporu měnové politiky.“ Fed je tak podle něj připraven zvýšit sazby už v březnu.

Sazby pošlou američtí centrální bankéři na jaře nahoru, aby tlumili inflační tlaky v americké ekonomice. V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o sedm procent, nejvíce od roku 1982. Růst sazeb jim navíc umožňuje ekonomické oživení a nízká nezaměstnanost.

Podle Powella je zde navíc riziko, že inflace hned tak neklesne na předpandemické úrovně a bude se držet vysoko déle, než se očekávalo, či že dokonce ještě poroste. Fed je podle něj na takový vývoj připravený reagovat svou měnovou politikou. To by mohlo mimo jiné znamenat razantnější zvyšování úrokových sazeb a tedy i větší zdražování úvěrů pro firmy a domácnosti.

Politikou nízkých úrokových sazeb a nákupy dluhopisů a hypotečních cenných papírů Fed od začátku pandemie podporoval hospodářství ve snaze zabránit krizi – mimo jiné tím zlevnil tím ceny komerčních úvěrů a bránil jejich zdražení. Základní federální úroková sazba se od vypuknutí pandemie v březnu 2020 pohybovala blízko nuly. Spolu s tím bilance Fedu díky nákupu aktiv nabobtnala na dvojnásobek na rekordních devět bilionů dolarů.

V předchozích dnech byla nálada na Wall Street vzhledem k blížícímu se zasedání Fedu nervózní - investoři se obávali, že Fed bude ve zvyšování sazeb kvůli nadprůměrně vysoké inflaci agresivnější a utlumí tím hospodářský růst.

Nejsledovanější index S&P 500, který zahrnuje akcie největších amerických korporací, jednu chvíli ztrácel oproti svému předchozímu rekordu z počátku roku více než deset procent. Pokles kurzů akcií se nevyhnuly ani velkým technologickým titulům, jako jsou Apple, Microsoft či Alphabet. Ty přitom patřily donedávna mezi burzovní tahouny. 

Fed se podobně jako jiné centrální banky snaží dlouhodobě dosahovat toho, aby se tempo růstu spotřebitelských cen příliš neodchylovalo od dvouprocentního cíle. To se mu však poslední měsíce nedaří, přestože se Powell a jeho kolegové původně domnívali, že nadprůměrně vysoká inflace je jen dočasný jev způsobený dopady epidemie koronaviru.

Video placeholde
Jak se počítá inflace a najdete ve spotřebním koši • Videohub

S ústupem pandemie nastalo ekonomické oživení, avšak za situace, kdy se globální ekonomika potýká s potížemi v dodavatelských řetězcích. Kombinace vyšší poptávky a nedostatečné produkce žene vzhůru ceny vstupů i finálních výrobků stejně jako náklady na mzdy.