Mora z ČNB: Růst zadlužení si můžeme dovolit možná ještě příští rok, pak se musí brzdit

Video placeholde

Zatímco loni se v debatě o státním rozpočtu rozhodovalo o tom, zda mít schodek 30 nebo 40 miliard korun, letos jsou diskutované deficity o řád vyšší. Díky nízkému výchozímu zadlužení však Česko může podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory stamiliardové schodky na podporu ekonomiky ustát. Pokud tedy půjde o krátkodobé opatření. 

„Můžeme si to dovolit letos a možná i příští rok, pak už musíme velice šlapat na brzdu. Srazit deficit na desetinu ale bude velice obtížné zejména politicky, což ve mně vyvolává obavy,“ uvádí Mora v rozhovoru ze série PFI Talks s tím, že pokud by Česko výrazně oslabilo po fiskální stránce, mohlo by to nepříznivě ovlivnit i účinnost nástrojů využívaných centrální bankou. Interview si můžete pustit ve formě videozáznamu zde v článku níže či v oblíbených podcastových službách.

Konvergence přes měnu

Mezi způsoby, jak by se Česko mohlo vypořádat s nejvyššími rozpočtovými schodky ve své historii, zaznívá ve veřejném prostoru i varianta případných převodů části zisku centrální banky do státního rozpočtu. K jejímu využití vyzývá mimo jiné i člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. 

Viceguvernér Mora však upozorňuje na rizika, která se s takovým krokem pojí. „Náš zisk je z velké části tvořen výnosy z devizových rezerv v zahraničních měnách, pasivní strana naší bilance je ale v korunách. Pokud převádíte cizoměnový výnos do korun, musíte počítat s tím, že bude výrazně ovlivněn kurzovým vývojem. Jestliže koruna posiluje, náš hospodářský výsledek se automaticky snižuje,“ říká a dodává, že Česko nadále dohání vyspělejší západní ekonomiky, přičemž část této konvergence se bude odvíjet právě přes posilování domácí měny. 

Podcast epizody lze najít například ZDE.

Kurzový vývoj tak bude podle Mory způsobovat České národní bance dlouhodobě spíše ztrátu. „To, jestli máme, nebo nemáme kladný hospodářský výsledek, je však vedlejším produktem naší činnosti. Naším hlavním cílem je cenová stabilita, případně v širším slova smyslu i finanční stabilita,“ říká.

Politický cyklus

Příští rok je navíc podle Mory specifický v tom, že se nejpozději na podzim uskuteční volby do Poslanecké sněmovny a v létě tak bude probíhat předvolební kampaň. „V bankovní radě ČNB debatujeme o použití našeho případného zisku pravidelně v létě. I pokud bychom zisk příští rok vykázali, pro důvěryhodnost a nezávislost centrální banky by podle mě nebylo dobré, pokud by ČNB najednou začala po dlouhé době poskytovat vládě svůj zisk takto krátce před volbami. Jakékoli vládě,“ konstatuje viceguvernér.

Z hlediska makroekonomického vývoje by se Česko podle Mory mohlo po letošním prudkém propadu HDP vrátit příští rok k růstu. Zotavení bude ale podle stávajících prognóz pomalé a ekonomika se na předkrizovou úroveň nevrátí ani do konce roku 2022. „Dopady koronavirové pandemie budou daleko dlouhodobější, než si myslíme, a to zejména v oblastech, jako je pohostinství, hotelnictví nebo kongresová turistika. Úplně do starých kolejí se už nejspíš nevrátíme, část aktivit se přesune do online světa už natrvalo,“ odhaduje Mora s odkazem na kongresy, z nichž se mnohé budou častěji odehrávat na dálku. 

Celý rozhovor s Markem Morou si můžete pustit zde.

Video placeholde
PFI Talks, druhý díl s Markem Morou • E15.cz


Vláda navíc podle něj bude z fiskálních důvodů postupně nucena vypínat podpůrné programy, jimiž nyní ekonomiku stimuluje. „Zaměstnanců i majitelů řady restaurací, hotelů a dalších podniků v zasažených odvětvích je mi líto, ale pokud bude mít covid dlouhodobé strukturální vlivy, nemá cenu udržovat při životě něco, co nebude životaschopné. Návrat turistů a hostů do našich hotelů a restaurací bude trvat dlouho a vláda je po celou tu dobu financovat nemůže,“ uvádí.

Co bude se ziskem bank?

Podle Mory navíc hrozí, že by se dopady recese na reálnou ekonomiku mohly přenést i do bankovního systému. Proto centrální banka už na jaře vyzvala banky, aby zastavily výplaty dividend a zdržely se i jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost. „Jsme si samozřejmě vědomi toho, že jde o poměrně tvrdý zásah do vlastnických práv, která jsme omezili tím, že vlastníkům bank znemožňujeme nakládat s případným ziskem. Na druhou stranu ale odpovídáme za stabilitu a bezpečné fungování našeho finančního systému,“ popisuje viceguvernér. 

Současný postoj ČNB je podle něj takový, že bude postupovat v návaznosti na rozhodnutí evropského orgánu odpovědného za makroekonomicky obezřetnostní dohled nad finančním systémem ESRB, které by mělo padnout v polovině prosince. Poté bude ČNB vyčkávat na hospodářské výsledky bank za rok 2020 ověřené auditory. Na jejich základě, po posouzení rizik vzhledem k vybavenosti kapitálem by pak ČNB samostatně jednala s jednotlivými bankami o tom, jaký zisk by mohly vyplatit svým vlastníkům.

Marek Mora (49)

Absolvoval VŠE v Praze, obor mezinárodní obchod. Postgraduálně studoval ekonomii v Německu na univerzitách v Saarbrückenu a Hamburku. Také ekonomii vyučoval na univerzitě v Lipsku. V letech 2003-2006 působil v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro ekonomické záležitosti. Následně působil i na Úřadu vlády ČR, jako náměstek vicepremiéra a posléze ministra pro evropské záležitosti. V letech 2010-2016 pracoval na Generálním sekretariátu Rady EU. Členem bankovní rady ČNB je od února 2017 a v prosinci 2018 byl jmenován viceguvernérem. Mezi jeho zájmy patří mariáš, badminton, cyklistika či tenis.

Autor Leoš Rousek je zakladatelem a majitelem společnosti Investorio zaměřené především na poradenství v oblasti vztahů s investory a médii. Mezi její klienty patří významné finanční společnosti, například mezinárodní divize skupiny Home Credit, INVESTIKA, investiční společnost a MONETA Money Bank.