Brzdou tuzemského hypotečního trhu jsou vysoké úrokové sazby, avšak ani v případě jejich snížení se trh z hlediska objemů hned tak nevrátí na úrovně předloňského rekordního roku. „Roky 2020 a 2021, kdy zde byla kombinace peněz takřka zadarmo a velmi nízké nezaměstnanosti, se už budou těžko opakovat,“ říká v rozhovoru pro E15 generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Vyjadřuje se také k digitální přeměně Komerční banky, vývoji okolo Národního rozvojového fondu, fintech firmám či k příležitostem, které Česku i samotné bance nabízí energetická transformace globální ekonomiky.
Do jaké fáze jste dospěli v digitalizaci banky a přechodu na nové technologie?
V roce 2018 jsme se rozhodli, že digitální proměna neproběhne jen malými vylepšeními toho, co máme, ale rozhodli jsme se postavit digitální banku prakticky od nuly. Klient vidí novou mobilní aplikaci, která mu možná nemusí vyrazit dech, ale ta aplikace má mnoho prvků, jež tam jsou nové a podle našeho názoru mnohem lépe vyřešené než kdekoli jinde.
Za ní je však zcela nový „core banking systém“ (bankovní informační systém – pozn. red.) a nad ním nová digitálně-analytická vrstva. Nad ní pak právě tato nová mobilní aplikace, nové internetové bankovnictví, nový obslužný software do poboček a mnoho dalšího.
Jsem přesvědčený, že jsme takovou změnu museli udělat právě proto, že banky obvykle fungují na třicet let starém hardwaru a softwaru. Shodou okolností jsem dnes dostal pozvánku od veteránů, kteří stavěli core banking systém Komerční banky v letech 1993 a 1994. Ten systém odvedl spoustu práce a na svou dobu byl jeden z nejmodernějších. Ale v roce 2023 už to není model, který by vyhovoval současným trendům.
V čem je nové technologické řešení přínosné a na kolik vyjde?
Potřebujeme technologické zázemí, které umožní přinášet inovace, měnit systém a škálovat jej mnohem rychleji než doposud. V tom novém světě už máme téměř patnáct tisíc uživatelů. Celá investice je velký manévr, nicméně vzali jsme na sebe riziko, že postavíme banku od nuly a klienty z původního systému postupně v etapách pozveme do nového.
Říkám to i proto, že je to jedna z největších investic do digitalizace v České republice. Budeme investovat přibližně až deset miliard korun, které zůstanou v této zemi a vytvoří zde přidanou hodnotu.
Zaostalost veřejné správy v oblasti digitalizace se často zmiňuje jako jedna z brzd ekonomického vývoje. Mohl by se digitalizací Komerční banky či bankovního sektoru obecně inspirovat veřejný sektor? A mohl by být soukromý sektor nápomocný vládě?
Se vší skromností říkám ano. A to proto že vidím, jaká spousta práce se musí udělat ve firmě, která je mnohonásobně menší než cokoli, co nazvete český stát či česká veřejná správa. K digitalizaci státu nemůže dojít mávnutím proutku. Můžeme nabídnout sdílení know-how, inspiraci a spolupráci. Aby prostředí pro obyvatele a firmy v České republice bylo stejně uživatelsky příjemné jako u nás v bance.
Banky založily společnost nazvanou Bankovní identita. Tento podnik má ambici stát se národním standardem při autentifikaci českého občana jak vůči soukromým, tak veřejným službám. A jsem přesvědčený, že spoluprací soukromého a veřejného sektoru se nejen v digitalizaci dá dosáhnout mnohem více.
Když jsme u spolupráce soukromého a veřejného sektoru, před pár lety vznikl Národní rozvojový fond, jehož akcionáři jsou banky. Projekt ale usnul a žádné investice například do infrastruktury se zatím neuskutečnily. Jak to vypadá teď?
Když jsem byl členem předchozího složení NERV (Národní ekonomické rady vlády – pozn. red.), společně s dalšími kolegy jsem dal dohromady návrh, jak povýšit úlohu v té době Českomoravské záruční a rozvojové banky, dnes Národní rozvojové banky, tak, aby byla, řekněme, desetkrát větší než dnes. Aby mohla hrát významnější a velmi důležitou národohospodářskou roli v tuzemském finančním a podnikatelském systému podobně, jako ji hrají podobné instituce v Německu či ve Francii.
Téma se doposud udržovalo spíše v rovině diskuzí než činů. Nicméně se zdá, že v roce 2023 s nástupem nového managementu do Národní rozvojové banky tato myšlenka dostane konkrétní směr a náplň. Ekonomická transformace země, která vyplývá i z požadavků ESG a udržitelnosti, vyvolává poptávku po investicích do infrastruktury v energetice a v dalších oblastech. Je nutné, aby tato veřejnoprávní banka doplňovala podporu českým firmám v oblastech, které jsou doplňkové k činnostem komerčních bank. Aby ve spolupráci s nimi a mimo státní rozpočet podporovala investice.
Co se tedy od nového fondu reálně očekává?
Národní rozvojový fond, dceřiná firma Národní rozvojové banky, je instrument, který má nabídnout bankám a dalším soukromým investorům možnost investovat do projektů veřejného charakteru předkládaných jednotlivými ministerstvy. Pravda, fond zatím žádný projekt neprezentoval. Je možné, že nějaký projekt v brzké době prezentován bude, pravděpodobně z oblasti zdravotnictví. To aktuálně diskutujeme. Spolupráce mezi Národní rozvojovou bankou a komerčními bankami se nicméně může odehrávat – a já doufám, že také bude – i na úrovni financování samotné Národní rozvojové banky.
Vraťme se ke Komerční bance. Vedle digitální proměny se mění i pobočková síť, a to vzhled poboček i celková image. Neměla přeměna nastat dříve?
Komerční banka vznikla na počátku devadesátých let jako banka čistě zaměřená na podnikatelský sektor. A bez velkého přehánění měla takřka stoprocentní podíl na českém firemním financování. Od té doby úspěšně dohání svou roli v oblasti retailu, na který teď připadá přibližně 60 procent výnosů a zhruba 40 procent tvoří korporátní a investiční bankovnictví. Velmi si považujeme tento vybalancovaný obchodní model univerzální banky, protože v okamžiku, kdy jeden z motorů jede na slabší výkon, například hypotéky v retailu, druhý obvykle jede na plný výkon.
Komerční banka si postupně vybudovala jedno obrovské aktivum, a to důvěru klientů. Má jich zhruba 1,65 milionu, se započtením dceřiných společností na 2,3 milionu klientů. Abychom dokázali jejich důvěru oplácet skvělým servisem, prochází zásadní proměnou náš byznys model, protože jsme došli k přesvědčení, že klienti dnes poptávají bankovní služby čím dál více online a čím dále méně na pobočkách.
Souvisí to tedy s redukcí poboček?
Dali jsme si závazek snížit počet poboček z původních téměř 400 na 200. Nyní jich máme 215. A tomuto cíli se blížíme, aniž bychom riskovali nedostupnost banky vůči retailovému klientovi. Pobočky nezmizejí, jen jich bude potřeba méně než v minulosti.
Za svou konkurenci vedle ostatních bank považujeme i technologické firmy. Kvůli tomu potřebujeme moderní způsob obsluhy klientů. A mixujeme myšlení bankéřů s myšlením technologické firmy. Je to fenomén, kterému je vystavená každá banka.
Nabízeli jste služby klientům končící Hello Bank!, předtím loni Raiffeisenbank dokončila převzetí Equa Bank, byla tu snaha o spojení Air Bank a Monety. Bude trend koncentrace trhu a posilování velkých bank pokračovat?
Když se posuneme o stupínek výše, v evropském prostoru jsou banky roztříštěné, atomizované, je jich příliš mnoho. Je to dáno i tím, že 80 procent financování podniků v Evropě probíhá prostřednictvím bilancí bank a jen 20 procenty se na tom podílí kapitálový trh. V Americe je to právě naopak. Je zde velká roztříštěnost a malá koncentrace bank v rámci Evropy. Takže bychom se mohli bavit, zda v rámci Evropy, ať už lokálně, či přeshraničně, bude v dohledné době docházet k fúzím a akvizicím.
V rámci České republiky bude dále docházet k postupné koncentraci trhu, nicméně aktuálně nevidím žádný vyloženě živý proces, který by probíhal. Všichni jsme dlouho sledovali námluvy PPF s Monetou, které se ale nematerializovaly. Komerční banka ve své strategii, a pravidelně to opakujeme investorům, má jeden z cílů zvýšit počet klientů. A chceme to učinit dvěma způsoby, a to organickým růstem prostřednictvím nové aplikace či zatraktivněním servisu a také anorganickým růstem.
Naše nabídka pro klienty končící Hello Bank!, aby šli do Komerční banky, vycházela z logiky tohoto strategického plánu. V případě, že se na trhu nějaká zajímavá příležitost ukáže, rádi se na ni podíváme. Ale protože jsme veřejně obchodovaná společnost, nemohu planě spekulovat. V současné době však nepracujeme na žádné konkrétní transakci.
Nakolik do růstových plánů zapadají fintech firmy jako Roger, Upvest či Lemonero?
Zmínil jsem, že naše investice do technologií jsou primárně tažené tím, abychom dokázali rychleji inovovat a přinášet řešení problémů našich klientů rychleji než dosud. Kooperace s fintechy se obvykle dělá ze stejného důvodu. Ať už je to Roger, Lemonero, Upvest, náš interní startup Finbricks nebo naše poslední akvizice Enviros. Každá z těchto firem je komplementární k tomu, co banka dělá. Obvykle byly fintechové firmy rychlejší v realizaci nějakého úzce zaměřeného byznysu, ve kterém by si asi banka uměla časem vytvořit nějakou příležitost. Ale rychlejší bylo využít kombinace jejich rychlosti, dravosti a dostat se tak ke klientovi s řešením mnohem efektivnější cestou než si něco stavět od začátku.
Zavádějí se nové regulace v oblasti udržitelnosti ESG, které dopadají na byznys. Jak to mění váš provoz a úvěrování firem? Bude ubývat oborů, jimž budete ochotní poskytovat financování?
Při rozhovoru se teď nacházíme v environmentálně přátelských prostorách v Praze-Stodůlkách, v minulosti bychom se třeba setkali v krásné a historické, avšak energeticky náročné budově banky na Václavském náměstí. Druhá věc je, že snižováním počtu poboček, vybavováním poboček novým vybavením vyrobeným z recyklovaných materiálů dáváme najevo, že to, o čem mluvíme, také děláme. Nemáme žádné kouřící komíny a nejsme energetická firma, nicméně umíme realizovat úspory například ve způsobu, jakým osvětlujeme místnosti. Také jezdíme v autech na elektrický pohon.
Rovněž elektřinu kupujeme zhruba z poloviny certifikovanou jako elektřinu z obnovitelných zdrojů. Na této budově a dalších deseti vybraných budovách v České republice budujeme fotovoltaické elektrárny, abychom dokázali spotřebu energie alespoň částečně pokrývat elektřinou, kterou si sami vyrobíme. Seznam toho, co děláme v oblasti ESG sami, je opravdu hodně dlouhý.
Abychom si nevytvářeli vlastní standardy, necháváme se auditovat několika mezinárodními agenturami z oblasti ESG. A dosahujeme vysokých úrovní ratingů – například v ratingu MSCI ESG jsme ze stupně BBB poskočili na AA a již nyní jsme tak splnili svůj závazek do roku 2025 nebo v rámci indexu FTSE4Good jsme si také polepšili ze 3,3 bodu na 3,5.
A co samotné financování?
Už řadu let jsme mimo financování nově otevíraných uhelných zdrojů a na ně navázaných elektráren. To se týká celé skupiny Société Générale. Není to nové pravidlo, ctíme to již více než šest sedm let. Máme skupinovou ambici být lídrem ve financování energetické tranzice. Vnímáme v energetické přeměně velkou obchodní příležitost. Potřeba financování na globální úrovni je tak velká, že když zkombinujete závazky na úrovni jednotlivých vlád, anebo na úrovni Evropské unie a vidíte současný stav energetického mixu a představíte si cílený konečný bezuhlíkový stav, peněz nebude pravděpodobně na globální úrovni dost. Nicméně krok za krokem, kombinací privátního a veřejného kapitálu, lze nacházet v oblasti ESG zdroj inovací, nových investičních příležitostí a také rozvoje České republiky.
Velké téma jsou hypotéky. Očekáváte oživení trhu po útlumu způsobeném vysokými úrokovými sazbami? ČNB na začátku června zrušila limit DSTI, poměr splátek k čistému příjmu. Může to sehrát roli?
Vrátil bych se do roku 2020, respektive 2021, kdy byl trh abnormálně vysoko. A když se podíváte na nějakou delší časovou řadu a schopnost bank financovat hypotéky, případně cokoli, co se týká bydlení, musíme si říct, že roky 2020 a 2021, kdy zde byla kombinace peněz takřka zadarmo a velmi nízké nezaměstnanosti, se už budou těžko opakovat. Zvýšením úrokových sazeb se trh výrazně zabrzdil.
ČNB už předtím lehce sprchovala trh studenou vodou tím, že zavedla ukazatele LTV, DTI a DSTI. Ale samotnou brzdou trhu jsou vysoké sazby. Takže přestože si myslím, že DSTI a jeho vypuštění ze strany regulátora hypotečnímu trhu nějak pomůže, spíše to bude účinek homeopatický, ne zlomový. Hypotéky z hlediska objemů do výšin, kde byly například v roce 2021, tak rychle neporostou.
Je nějaká úroveň úrokových sazeb, kdy by mohlo dojít k výraznému oživení? Trochu to vypadá, že si lidé navykli na nízké úrokové sazby z let 2020 a 2021, ale ČNB naznačuje, že sazby nepůjdou rychle dolů.
Myslím, že bychom se měli kolektivně zbavit návyku, kterému fyzioterapeuti říkají svalová paměť. Trvá velmi dlouho, než se odstraní. A my bychom se měli zbavit svalové paměti na to, že peníze jsou zadarmo. Ta doba se velmi dlouho nevrátí, zdali vůbec kdy. Předpoklad ČNB je, že už ke konci roku 2024 se bude inflace blížit shora dvěma procentům – a uvidíme, jak moc se to naplní. Tomu budou odpovídat i úrokové sazby. A když si čtete aktuální prohlášení jednotlivých členů bankovní rady, nejsou v nich náznaky, že by se je chystali rychle snižovat. Naopak říkají „až budeme skálopevně přesvědčení, že inflace klesá, tak poté se vydáme cestou snižování úrokových sazeb“.
K vaší otázce. Nevím, kde je ta psychologická hranice. Když jsem si bral svou první hypotéku, sazba byla téměř devět procent. Myslím, že rozhodování o koupi vlastního bydlení se bude spíš odehrávat na schopnosti toho či onoho jednotlivce a domácnosti generovat dostatečné cash flow na splácení úvěru v kombinaci s tím, že dá dohromady kapitál, ať už z vlastních zdrojů, či ze zdrojů širší rodiny. Nebál bych se toho, že se bude hypoteční trh potácet navždy na velmi nízkých hodnotách, ale na úroveň roku 2021 se dostane až za hodně dlouho.
Nepoptávali klienti hypoteční úvěry v eurech?
Já doufám, že by to ČNB nikdy nedovolila. Zkušenost z jiných evropských zemí – neeurových a nefrankových – dovedly několik trhů do pasti. V okamžiku, kdy člověk vydělával v lokální měně, splácel ve švýcarském franku a kurz franku se vůči lokální měně pohnul špatným směrem, ztratil schopnost úvěr splácet. Přesto že úvěry nesly nižší úrokovou míru. A stal se z toho nepříjemný, systémový a do dnešní doby nevyřešený problém, byť je to fenomén starý deset a více let.
Máme schopnost financovat v eurech podniky, které mají část a někdy i většinu cash flow v eurech, a je to mimochodem nejrychleji rostoucí typ úvěrů v naší bilanci. Ale děláme to s odpovědností k řízení rizik, musíme vidět, že je klient dobře zajištěn proti případným kurzovým pohybům.
Právě na eurové úvěry pro podniky se ČNB v posledním roce více zaměřila. S vámi v tomhle ohledu centrální banka nekomunikovala?
ČNB, a říkám to jako kompliment, je jeden z nejpřísnějších regulátorů na světě. Nicméně nemůže zavřít oči před tím, že podstatná část české podnikatelské sféry se odehrává v eurech. České firmy jsou zakomponovány do mezinárodních dodavatelských řetězců, což znamená, že inkasují i platí v eurech a spousta z nich je velmi dobře přirozeně zajištěná proti pohybu kurzu. V českých korunách si drží jen nákladové položky mezd a daně a zbytek se odehrává v euru.
Pro nás není poskytování úvěrů v eurech otázkou poslední doby, je to pro nás dlouhodobý fenomén. A poskytujeme i celou škálu zajišťovacích instrumentů.
Při zveřejnění čtvrtletních výsledků jste uvedli, že dopad windfall tax bude letos omezený. To stále platí?
Náš finanční ředitel nedávno převzal od náměstka ministra financí cenu pro Komerční banku jako pro jednoho z největších plátců daní v České republice. Dokládá to, že jsme zodpovědná právnická osoba. Co se týče windfall tax, neradi děláme predikce. Primárně je to proto, že jsme veřejně obchodovaná firma. Nicméně na posledním kvartálním setkání s investory jsme řekli, že očekáváme v roce 2023 spíše omezený dopad windfall tax na naše hospodaření. Na další roky zatím nepredikujeme.
Nastala výměna na postu generálního ředitele mateřské Société Générale. Je tam teď pan Slawomir Krupa. Mění se tím něco pro Komerční banku?
Komerční banka je velmi důležitým pilířem podnikání skupiny Société Générale (SG). Je to její největší zahraniční investice. Komerční banka přispívá do hospodaření Société Générale viditelným způsobem a současně máme ambici promluvit do toho, jak je skupina Société Générale vybavená know-how, například v oblasti technologií. Slawomir Krupa byl interním kandidátem, je odchovanec skupiny SG a člověk, který se dlouho pohyboval na straně korporátního a investičního bankovnictví. A má obrovský drive v oblasti byznysu, je hodně proklientský, anglicky bych řekl dealmaker.
Naší výhodou je, že zná velmi dobře střední a východní Evropu. Osobně jsem s ním během svého působení v Paříži spolupracoval na různých transakcích v rámci střední a východní Evropy. Podle toho, jak sestavil manažerský tým, je vidět, že máme ambici proměnit skupinu SG v silnějšího hráče, primárně na evropském bankovním trhu.
Jan Juchelka (52)
Absolvoval Slezskou univerzitu v Opavě. Od roku 1995 působil ve Fondu národního majetku ČR.
V letech 1999 až 2006 byl členem dozorčí rady Komerční banky. Do KB nastoupil v roce 2006.
Od roku 2012 pracoval v centrále Société Générale na vysokých manažerských pozicích.
Předsedou představenstva a generálním ředitelem KB je od srpna 2017.
