Selektivní štědrost bank: Finanční domy straní velkým hráčům

Česká národní banka, ilustrační foto

Česká národní banka, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

České bankovky, ilustrační foto
ČNB, ilustrační foto
Peníze
Česká národní banka, ilustrační foto
5
Fotogalerie

Investiční fondy, velké firmy či movitější státní instituce inkasují od bank za své vklady téměř dvouprocentní roční úrok. Drobní střadatelé dosáhnou jen na desetiny procenta. Zvyšovat úrokové sazby pro běžné klienty se finančním domům nevyplatí.

Zatímco obyčejný střadatel může v bance počítat s ročním úrokem v řádu desetin procenta, opačná situace panuje u velkých hráčů z řad fondů, korporací, ale i movitějších státních firem, či dokonce ministerstva financí.

Přeposílání peněz

Vkladatelé částek od stamilionů korun výše ukládají za úrok mnohdy vysoko převyšující půldruhého procenta. Pro banky je to přesto ziskový obchod, přeposláním peněz do ČNB totiž inkasují rovná dvě procenta. Těmi centrální banka úročí vklady obchodních bank. Nabídnout srovnatelný úrok i drobné klientele se ale finančníkům nevyplatí, Češi údajně na vyšší úrok dostatečně neslyší.

„Ukládáme volnou hotovost u České spořitelny za roční úrok 1,95 procenta,“ uvádí například manažer algoritmického investičního fondu Quant Lukáš Foral. Fond drží tři čtvrtiny ze svého zhruba půlmiliardového majetku v hotovosti, vklad tak dosahuje bezmála čtyř set milionů korun.

„Koruny ukládáme za roční úrok 1,75 procenta,“ říká i Daniel Gladiš, šéf globálního akciového fondu Vltava.

„Volnou hotovost ukládáme u bank za úrok mezi 1,9 procenta a dvěma procenty,“ uvádí manažer fondů Conseq Ondřej Matuška.

Dvouprocentní limit

Dvě procenta, tedy aktuální výše základní sazby centrální banky, představují pro finanční domy strop. „Větší hráči mají větší moc a banky chtějí jejich peníze, protože potřebují likviditu. Proto nabízejí vyšší sazby a ukládají u České národní banky za dvě procenta. Rozdíl je jejich výnosem,“ vysvětluje operaci tuzemský bankéř, který si přál zůstat v anonymitě. „Fleetový klient u automobilky také dosáhne na lepší podmínky,“ dodává.

Podle registru smluv si tak například ministerstvo financí v říjnu uložilo u České spořitelny patnáct miliard korun za roční úrok 1,93 procenta. Jen na této operaci tak vydělalo přes jedenáct milionů korun. „Sazba je závislá na podmínkách na peněžním trhu a nastavení měnové politiky centrální banky,“ uvádí mluvčí rezortu Zdeněk Vojtěch.

Centrální banka situaci neovlivní. „ČNB nemá zákonnou pravomoc ani povinnost ovlivňovat nastavení komerčních úrokových sazeb. To je čistě věcí trhu,“ vysvětluje mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. „Sazby u komerčních bank se sice odvíjejí od vedoucích úrokových sazeb ČNB, na jejich nastavení má však vliv hlavně chování konkurence a podnikatelský plán banky,“ dodává.

Nákladový šok

Drobní střadatelé mají smůlu. „Osmdesát procent vkladů občanů je necitlivých na změnu vkladových sazeb,“ říká pod podmínkou anonymity jiný finančník z velké bankovní pětky. Pokud by některá z bank zvýšila úroky na drobných vkladech, přetáhne jen menšinu střádalů. Naopak by musela zvýšit úroky všem svým klientům.

„To by byl zejména v případě velkých bank nákladový šok, přičemž dodatečný zisk vygenerovaný přílivem nových vkladů do banky by jej nepokryl,“ dodává bankovní zdroj deníku. Banky se prý zároveň obávají, že úrok ČNB může jít časem dolů, opětovné snižování sazeb by pak na finanční dům vrhlo nepříznivé světlo.

Samy banky věc komentovat nechtěly. Podle zdrojů deníku ale relativně vysoce úročené vklady nabízejí prakticky všechny banky na trhu.