Na základě ustanovení budou moci bankéři interně hlásit porušení zákonů prostřednictvím nezávislého a samostatného komunikačního kanálu, který musí banky zřídit. Na vše bude dohlížet Česká národní banka (ČNB). „Pro zajištění efektivního fungování tohoto mechanismu je navíc v zákoně zakotveno zmocnění pro ČNB vydat vyhlášku, kterou vymezí konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na banky při zajištění této povinnosti,“ sděluje důvodová zpráva zákona.
„Whistleblowing bude povinnou součástí řídicího a kontrolního systému dotčených bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry,“ vypočítává mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.
Většina velkých hráčů na trhu už nějaký systém oznamování nekalostí má. Jaroslav Jakš z útvaru Prevence praní peněz a podvodů ČSOB říká: „Není to pro nás významná změna. Využíváme systém oznamování neetické, trestné a podvodné činnost už několik let. Tento proces umožňuje zaměstnancům podat oznámení bez obav z odhalení prostřednictvím diskrétního kanálu.“
V Komerční bance zase mají zřízenou zvláštní e-mailovou schránku k etickému kodexu, kam se mohou zaměstnanci obrátit s informacemi o možném porušení předpisů či neetických praktikách. V UniCredit mají rovněž interní pravidla oznamování nekalých praktik. A Marek Pšeničný z České spořitelny upozorňuje na speciální bankovní pozici: „Tuto funkci v České spořitelně zčásti již plní institut interního ombudsmana, na kterého se mohou zaměstnanci obracet i s těmi nejcitlivějšími otázkami bez obav z toho, že by za to byli perzekvováni.“
Nyní záleží, jak rychle zákon vycházející z evropské směrnice schválí parlament. S přechodnou dobou pro závádění ochrany whistleblowerů se nepočítá. „Požadavky na whistleblowing budou platit ode dne účinnosti daného zákona,“ dodává Zimmermann.
