Zahraniční matky bank vydělávají na politice České národní banky

Česká národní banka, ilustrační foto

Česká národní banka, ilustrační foto Zdroj: ČTK

Eurobankovky a české koruny, ilustrační foto
ČSOB má výpadek internetového bankovnictví (ilustrační foto)
Česká spořitelna
KBC Group
Erste Group
6
Fotogalerie

Kromě tučných dividend od svých českých „dcer“ získávají zahraniční banky z Česka i další významné zisky. A to díky České národní bance (ČNB). Vydělávají totiž na rozdílu mezi úrokovými sazbami Evropské centrální banky (ECB) a ČNB. Zatímco ECB penalizuje banky za to, když si u ní uloží peníze, ČNB naopak úložky úročí dvěma procenty. Peníze ale musí vložit do ČNB tuzemská banka.

„Důvodem je čistě úrokový diferenciál, stabilní koruna s pozitivní sazbou je zajímavější než euro se zápornou úrokovou sazbou. Dá se s tím něco vymýšlet s jistou mírou rizika, ale akceptovatelnou,“ uvádí k přílivu peněz ze zahraničních bank šéf české Citibank Michal Nebeský. Rozdíly mezi sazbami ECB a ČNB jsou přitom vysoké. „Když si například KBC uloží peníze u ECB, tak se jí strhne sazba 0,4 procenta. Když to uloží u ČNB, tak bude naopak dostávat dvě procenta. Celkový rozdíl je 2,4 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Na zajímavém byznysu ovšem mohou vydělávat jen zahraniční banky, které kontrolují tuzemské bankovní domy. V praxi to vypadá tak, že půjčí české dceřiné bance přímo koruny nebo eura, která se následně přemění na koruny. Peníze se pak uloží do ČNB, která úložky neomezuje.

„ČNB úročí korunové prostředky bank do výše objemu korun, který ČNB emitovala, a to komerčním bankám, kterým ČNB vede účet,“ říká mluvčí centrální banky Markéta Fischerová a dodává: „Pro přístup do měnověpolitických operací ČNB existují transparentní pravidla, která mezi finančními institucemi operujícími na domácím trhu nijak nerozlišují.“

A kdo využívá zmíněný rozdíl mezi úroky v největší míře? „Nejvíc do toho šlape KBC (vlastník Československé obchodní banky, pozn. red.) a Erste (majitel České spořitelny, pozn. red.),“ říká vysoce postavený finančník obeznámený se spekulacemi zahraničních bank, který si nepřál být jmenován. To potvrzují rovněž výroční zprávy jednotlivých bank, kde se ukazují obří závazky tuzemských bankovních domů vůči mateřským skupinám.

Konkrétně ČSOB dlužila belgické KBC přes 370 miliard korun, spořitelna měla závazky vůči rakouské skupině Erste přes 270 miliard korun a česká UniCredit pak má vůči skupině dluhy 144 miliard korun. Menší příliv peněz eviduje ze zahraničí Komerční banka a Raiffeisenbank. Celkově zmíněná pětice bank dlužila mateřským společnostem a spřízněným firmám astronomickou sumu přes 870 miliard korun. „Důvodem nárůstu korunových úložek skupiny Erste u České spořitelny byla pozitivní likviditní situace, růst úrokových sazeb a příznivý vývoj na forexovém trhu,“ uvádí k závazkům spořitelny vůči Erste mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Skupiny KBC/ČSOB ani UniCredit se k dotazům deníku E15 nevyjádřily. „Důvody nárůstu závazků vůči mateřské Société Générale vycházejí z obchodní strategie KB a směřují k posílení pozice banky na trhu, například i v oblasti poskytování eurových úvěrů,“ dodává Michal Teubner z Komerční banky.

Žádná z bank neodpověděla, kolik zisku nechávají zahraniční banky z těchto operací v Česku. A nejde rozhodně o malý profit. Pokud během letošního roku budou zahraniční banky ve stejné míře jako loni pokračovat v ukládání peněz u ČNB, tak si přijdou na zhruba dvacet miliard korun oproti tomu, kdyby měly peníze „zaparkované“ v ECB.

Na celém trhu jsou navíc závazky českých bank vůči zahraničním finančním institucím podle dat ČNB ještě o pár desítek miliard vyšší. K polovině letošního roku šlo o zhruba bilion korun.

Dluhy bank zahraničním bankovním domůmDluhy bank zahraničním bankovním domům|E15, ČNB