Před pandemií nabírala většina firem zaměstnance pouze v dojezdové vzdálenosti. V opačném případě musela uchazečům a jejich rodinám hradit drahou relokaci do místa pobočky. Práce na dálku, která se během lockdownu stala běžnou praxí, a populární benefit „práce odkudkoli“ tyto překážky překonaly. Stejně jako potřebu rozsáhlých kanceláří ve velkoměstech.
„Práce z kanceláře patří do daleké předdigitální minulosti,“ řekl na jaře šéf nadnárodní ubytovací platformy Airbnb Brian Chesky a oznámil, že od září letošního roku umožní vzdálenou práci všem zaměstnancům doslova odkudkoli. Rozhodnutí firmy, která zaměstnává šest tisíc lidí, se ukázalo jako úspěšný marketingový i náborový tah. V průběhu následujících dní navštívilo kariérní stránky společnosti 800 tisíc uchazečů z celého světa, což je desetinásobek oproti předchozí době. Nová politika navíc umožní snížit rozsah kancelářských prostor, které mají nově sloužit jako místo k setkávání, nikoli ke každodenní práci. „Rozhodně ušetříme i na kancelářích,“ dodal Chesky.
Větší vzdálenost, více uchazečů
K politice „práce odkudkoli“ letos přistoupil i technologický gigant Meta, který díky tomu spustil aktivní nábor talentů v Evropě. Naopak firmy jako Google nebo Netflix, které chtěly po ústupu pandemie dostat své lidi zpátky do kanceláří, narazily na velký odpor.
Čtyřiašedesát procent zaměstnanců z celého světa v průzkumu výzkumného institutu ADP uvedlo, že začne hledat novou práci, pokud jejich zaměstnavatel bude trvat na návratu do kanceláří. Navíc jednou z hlavních příčin masových výpovědí amerických zaměstnanců známých pod názvem Velká rezignace byl právě tlak firem na návrat k prezenční formě práce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
