Lisabonu pomohla z krize sázka na start-upy. Nyní ale řeší podobný problém jako San Francisco

Lisabon

Lisabon Zdroj: (CC BY-SA 3.0) Koshelyev via Wikimedia

Lisabon
Lisabon
Rui Coelho
Lisabon
Stanice Olaias v portugalském Lisabonu
6
Fotogalerie

Portugalsko patřilo mezi evropské země nejvíce zasažené krizí a manévrovalo na hraně bankrotu. Nyní ale chytá druhý dech. Mimo jiné jí pomohla série opatření, pomocí kterých se vláda na jih Evropy snaží nalákat především technologické firmy. Jejich příliv se ovšem odráží i na rostoucích cenách nemovitostí v hlavním městě. Tyto vedlejší efekty popularity metropole pro technologické společnosti pociťuje například i San Francisco.

Ještě před pěti lety nezaměstnanost v Portugalsku dosahovala 17,3 procent, nyní se pohybuje téměř o deset procentních bodů níže. Stabilně roste naopak HDP a ostatní ekonomické ukazatele. V první fázi zemi výrazně pomohlo znovuobjevení Portugalska evropskými turisty. Jejich množství v posledních letech rostlo meziročně až 15procentním tempem. Firmám naopak pomohly mnohé daňové úlevy, které nyní míří právě na startupy.

„Rozhodně se nedá říct, že by zemi pomohl jen jeden určitý faktor. Byla to série opatření, ze kterých nyní Portugalsko těží,“ říká Rui Coelho, ředitel agentury Invest Lisboa. Ta vznikla z popudu lisabonské radnice a vládních úřadů ve snaze povzbudit v zemi technologický průmysl. „Po krizi měli mladí jen tři možnosti. Zůstat nezaměstnaní, odstěhovat se, nebo založit vlastní firmu a pokusit se podnikat,“ uvedl Coelho pro E15 na salonu pořádaném organizací reSITE ve spolupráci s Airbnb, jehož tématem byl dopad technologií na život ve městě. 

Finance na podporu projektům poskytuje město formou takzvaného participačního rozpočtu, kdy o toku peněz rozhodují v hlasování samotní občané. „Startupy se ve městě dočkaly vřelého přijetí. Od obyčejných lidí po místní média,“ vysvětluje Coelho.

Dalším zlomem byl krok organizátorů mezinárodní konference Web Summit, kteří se rozhodli, že akci přestěhují z irského Dublinu právě do Lisabonu. To zvýšilo renomé města, jež se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách žebříčků nejvhodnějších míst na život pro freelancery, tedy lidi na volné noze. Právě jejich příliv vyvolal další zájem firem o zřízení poboček v Lisabonu. Jedním z posledních projektů je výstavba vývojového centra Googlu s pěti stovkami zaměstnanců.

„Pociťujeme příchod mnoha lidí z Francie, nejedná se však vždy o mladé. Míří sem i zkušení investoři,“ říká Coelho. Zájem o život v Portugalsku mají také Brazilci, kteří kvůli hospodářským problémům své země vidí v Evropě nové možnosti.

„Velmi aktivní jsou i realitní zájemci z Blízkého východu a Skandinávie. Koupit si svůj dům snů stále častěji chtějí i bohatí Turci a Jihoafričané. Láká je mírumilovné evropské prostředí a místní životní styl,“ dodává pro Forbes.com Sofia Rodrigues Nunesová, šéfka realitní divize právní společnosti Gómez-Acebo & Pombo Abogados Portugal.

Příliv mladých programátorů a odborníků v IT však do města přinesl také specifické problémy. Město se nyní musí vypořádávat s nedostatkem bytů a kanceláří. Server Global Property Guide ukazuje, že meziročně vzrostly ceny bytů téměř o pět procent, od roku 2012 pak více než o třetinu. V historických čtvrtích ceny přesahují 150 tisíc korun za metr čtvereční, v ostatních lokalitách ceny dosahují přibližně poloviny této částky.

Město proto přistoupilo k výstavbě bytů s regulovaným nájemným. Na jejich budování se metropole dohodla se soukromými investory, kterým poskytne rozsáhlé pozemky. Celkem se uskuteční patnáct výběrových řízení, v současnosti probíhá budování prvních dvou projektů. V rámci programu by mělo vzniknout přibližně sedm tisíc bytů. Coelho však přiznává, že by jich město potřebovalo víc – až 25 tisíc. „Potřebujeme, aby šli investoři do projektů i sami,“ dodává.

Na příchod investorů se přitom zaměřuje i samotné centrum Lisabonu, byť mu regulované nájemné v minulosti paradoxně spíše uškodilo, upozornil Coelho. To majitelům nepřinášelo dostatek financí na to, aby mohli domy průběžně rekonstruovat, což přispělo k odchodu starousedlíků. Stále více prostoru posléze patří kancelářím.

Nedostatek je ve městě právě i jich, lisabonská radnice se tedy rozhodla zřídit zvláštní odbor, který se zabývá schvalováním kancelářských projektů tak, aby jejich nabídka mohla co nejpružněji reagovat na vysokou poptávku. To stejné platí i pro dopravu. V současnosti je lisabonské letiště na kraji svých kapacit, vybudování nového přitom vláda schválila ještě před krizí. Začít stavět by se mělo v roce 2019, předpokládaná cena projektu je více než 75 miliard korun.

Aby město v době vysokých nájmů usnadnilo start mladým firmám, otevře příští rok tvůrčí hub Beato. Ten vznikne z bývalé vojenské továrny a na 35 tisících metrech čtverečních poskytne kanceláře, školicí místnosti a místa pro setkávání mladých inovátorů.

„V průběhu krize nikdo nechtěl v Portugalsku investovat, báli se, že ztratí peníze. Nyní vidí, že o ně přišli kvůli tomu, že zde neinvestovali,“ vysvětluje Coelho, který vidí zásadní potenciál regionu v členství v EU. „Evropská unie je nejlepší projekt od počátků lidstva, nechápu, proč Česko nepoužívá euro, což by mu jistě prospělo,“ dodává Portugalec.


Organizace reSITE uspořádá 14.-15. června v Praze mezinárodní konferenci Accomodate, která se bude zabývat bydlením pro příští generaci. E15 je mediálním partnerem akce.