Zrod nové hry se dá přirovnat k vysoké gastronomii. Většina základních surovin a postupů je totiž známá a mnohokrát opakovaná. Ale záleží na unikátní kombinaci dřívějších poznatků. „Stejně jako šikovný kuchař dokážu dané ingredience dobře namíchat a vytáhnout nové zajímavé herní chutě," říká Miroslav Kotík majitel a ředitel českého výrobce her a hraček Efko-karton. Firma meziročně vzrostla o pětinu při obratu více než 100 milionů korun.
Uplynulý rok byl ve znamení kovidových opatření, jak se na vaší firmě projevilo uzavření obchodů?
Začátek roku byl poznamenaný nervozitou na trhu. Kvůli tomu, že se zavřela obchodní síť, se nám zastavil peněžní tok (cash flow) z prodejů naší vlastní produkce her a hraček. Partneři přestali prodávat, zastavily se jim tržby a to, co jim na poslední chvíli ještě přiteklo, si nechali jako rezervu. Vytvořilo se určité finanční vakuum, a proto jsme se museli velice rychle zorientovat v podmínkách, které nastaly. Hlavně jsme museli udržet výrobu v chodu a nepropouštět zaměstnance.
Podržela vás zakázková výroba, která činí již zhruba polovinu vaší produkce?
Kromě zakázkové výroby deskových her věnujeme část výroby i produkci pro spotřebitelský obalářský průmysl a tam obojí běželo. Větší procento naší produkce ale stále tvoří vlastní výrobky, tedy hry a hračky, které sami vyvíjíme, vyrobíme a prodáváme na tuzemském trhu. Zakázková výroba tvoří druhý silný pilíř našeho byznysu. Přibývá nám zahraničních zákazníků - vydavatelů, kteří navrhnou hru a my jim ji technologicky zpracujeme do finálního produktu. Jsou to společnosti, které mají kreativce, nápady, vývoj i trh, ale hledají, kdo jim jejich nápad kvalitně zrealizuje.
Co vám tedy nakonec cash flow zachránilo?
Segment zakázkové výroby od začátku roku naštěstí neslábl. I po vyhlášení protikovidových opatření zadavatelé, až na drobné výjimky, objednávky nezastavili. My jsme navíc přišli s novinkou, Igráčkem s rouškou a zájem o tuto figurku pak zaskočil i nás. Původně jsme totiž počítali, že jich uděláme deset až dvacet tisíc, ale do dneška se jich prodalo téměř devadesát tisíc kusů v patnácti variantách. Většina se na začátku lockdownu prodala zejména koncovým zákazníkům, ke kterým šly zásilky přímo. Z těchto prodejů jsme do této chvíle vybrali přes 1,3 milionu korun na pořízení zdravotnických pomůcek, plášťů rukavic a dalších potřebných věcí, které jsme dávali charitám a do nemocnic. Naše pomoc vybranou částku již ale přesáhla – chtěli jsme reagovat s naší pomocí rychle. Následně jsme začali vyrábět ochranné folie ke štítům a navázali na ně vytvořením vlastního typu štítu. Tato doplňková výroba ale nebyla primárně o výdělku. Chtěli jsme hlavně pomoci s nedostatkovou komoditou a zároveň mít pro zaměstnance práci.
Projevilo se na vašich tržbách uzavření škol a školek, tedy období, kdy děti zůstávaly doma a hledaly nějakou novou zábavu?
Zájem o společenské deskové a karetní hry se v průběhu pandemie výrazně zvýšil. Už poslední tři roky sledujeme vzrůstající trend zájmu o stolní hry. A covid ho ještě přifoukl. Navíc vzrostl i zájem o deskové hry pro dospělé, které se rychle vracejí do módy. Řada mladých lidí si je kupuje, pak se sejdou ke hře, a berou to jako společenskou událost s osobním kontaktem, který sociální sítě neposkytnou.
Můžete vaše tržby z prodeje her a hraček za uplynulý fiskální rok konkretizovat?
Rok 2020 jsme uzavírali před dvěma měsíci 31. března a skončili jsme s meziročním nárůstem 19 procent při obratu 106 milionů korun. Většina našich zakázek je realizována na dva až tři tisíce kusů, ale máme i velké zakázky ze zahraničí na desítky tisíc her.
Hovořil jste o zakázkách od velkých vydavatelů. Jak taková realizace hry od nápadu k finálnímu produktu vypadá?
Dnes patříme v České republice mezi jednu ze dvou firem, které dokáží zákazníkův koncept uchopit jako celek a kompletně ho dotáhnout do finálního výrobku. Díky dlouholetým zkušenostem s výrobou her máme obrovskou výhodu v tom, že umíme výrobek skvěle optimalizovat. To nám umožňuje zachovat cenu a kvalitu zpracování. Máme konstruktéry a vývojáře. Ti navíc dokáží přijít i s netradičními řešeními, které více zhodnotí původní nápad. Zákazníkovi na základě jeho podkladů vytvoříme zákresy, tedy ideální rozměry herních ploch, herních prvků a balení. Na ně se po jejich schválení pasuje grafika. Nedílnou součástí je i zajištění herních komponent (figurek, kostek, žetonů). Zjednodušeně řečeno - efektivně zhmotňujeme myšlenky našich zákazníků.
Loňský rok pro vás byl úspěšný, ale letos se již na trhu markantně projevuje nedostatek surovin a jejich zdražování. Má to i na vaší firmu negativní dopad?
Určitě se to projevuje, nemůže se to neprojevit. Poslední dobou mě situace víc a víc znervózňuje. Můžeme totiž dojít do stavu, kdy sice budeme mít zakázky, kvalifikované zaměstnance, moderní technologie, ale nebude materiál. U řady materiálů to už není jen o tom, že jsou drahé, ale o tom, že vůbec nejsou. My pracujeme zejména s lepenkami a plasty. Na Igráčky a stavebnice používáme plast ABS, který je odolný vůči mechanickému poškození. Ještě před koncem loňského roku nebyl problém s jeho dodávkami. Cenové rozdíly se hýbaly v jednotkách procent, podle ceny ropy a v loňském listopadu stál kilogram polymeru ABS 1,53 eura. Začátkem dubna jsem začal plánovat a poptávat materiál na další výrobu a dostal jsem nabídku 2,96 eur za kilogram. Tak jsem se opotil, protože to byl skoro dvojnásobek a rozhodl se vyčkat na propad ceny. Ten ale nepřišel a koncem dubna jsme již museli nakoupit dokonce za 3,30, protože jsme už materiál nutně potřebovali. Navíc na nás zbyly jenom dvě palety, zhruba 2,5 tuny. Víc plastu na trhu nebylo. S lepenkami je to obdobné, byť ne tak dramatické. Cena lepenky naskočila od začátku roku o třicet procent a výrazně se protáhly termíny dodávek od výrobce. Ceny železa jsou také katastrofické, ale toho naštěstí používáme málo.
Počítáte už, jak se zdražení materiálů promítne do vaší prodejní ceny Igráčků, stavebnic a her?
Nějaké komponenty v zakázkové výrobě jsme museli zdražit již nyní. Snažíme se to postupně propočítávat. Je zřejmé, že současné koncové ceny jsou neudržitelné. Zdražení se u každého výrobku bude odvíjet podle jeho materiálové náročnosti.
Lze porovnat prodeje her, stavebnic a Igráčků v kamenných obchodech a na vašem e-shopu?
My jsme se na vlastní e-shop původně příliš nesoustředili, protože nás hlavně živily kamenné obchody s hračkami. Navíc jsme dříve s některými e-shopy měli obecně problém. Před deseti lety totiž nasazovaly nízkou cenu zboží jako hlavní způsob, jak přilákat zákazníka. Cenový marketing se dělá nejlépe na položkách, které jsou na trhu známé. A nám se tehdy třeba stávalo, že nové produkty, které ještě ani neopustily brány výroby, nabízeli partneři na internetu se slevou 35 procent. To pak ekonomicky produkt zabíjí, protože nástup novinky někdo již v počátku pokazí cenou. Pak se stávalo, že při jednání s velkými e-shopy poukazovali jejich zástupci na cenové srovnávače.
Jak na to reagovali?
Nabízeli nám tak nevýhodný obchod, že se to vůbec nevyplatilo, protože trh již byl pokřivený právě nabídkou malých e-shopů. Proto jsme před zhruba deseti lety udělali poměrně dramatické rozhodnutí a skončili se všemi distributory a děláme si veškerou distribuci sami. Protože distribuční velkoobchody v tom dělaly největší peklo.
V čem byl největší problém?
Dali jsme jim sice podmínky, ve kterých byla doporučená maloobchodní cena, nějaká marže pro obchodníka, případně sleva z velkoobchodní ceny, ale pokud je někdo distributor, tak z toho musí mít také zisk. Hračky totiž nepatří k rychloobrátkovému zboží a marže jsou poměrně vysoké. Distributor si na cenu sáhl, ale práci na trhu neudělal, protože zboží nerozvezl a prodával ho sám ve svém e-shopu s nesmyslně podraženou cenou. Proto jsme systém překopali a vyčistili a každý musí nakupovat přímo od nás. Na našem e-shopu je proto zboží za doporučenou maloobchodní cenu, abychom nepodráželi nohy našim partnerům.
Řada firem s unikátním výrobkem se setkává s padělky svého zboží. Objevil jste na trhu fejk některého z vašich produktů?
S padělky našich věcí jsem se nesetkal. Co se týká her, tak jsme malý trh, na kterém musíme mít unikátní návod a krabici. Hry navíc nesou lokální punc a z valné většiny nefungují globálně. Nejedná se tedy o běžné spotřební zboží. Proto se nefalšuje. S hrami je to totiž obdobné jako s knihami - až na výjimky má každá země své konkrétní oblíbené autory. Navíc máme u spousty her licence.
Hovořil jste o tom, že hry mají úspěch na lokálních trzích. Můžete dát nějaký příklad, co v Česku funguje a jinde ne?
Příkladem toho může být naše hra Jožin z bažin, které vznikla ve spolupráci s Ivanem Mládkem. V České republice patří mezi top výrobky v segmentu her pro děti do deseti let. Když jsme se to snažili udat někde v zahraničí, kde neznají písničku a její příběh, tak jsme narazili. Překvapilo mě, že hra nezafungovala ani v Polsku, kde byl Ivan Mládek a jeho písničky velice populární. Udělali jsme mutaci Jozek z bagin, od které jsme očekávali úspěch na polském trhu. Skončilo to ale jednou objednávkou na 3000 kusů, která se doprodala a nic víc z toho nebylo. Vymyslet herní bestseller je stále těžší. Každoročně se totiž na světovém trhu objevuje odhadem osm až deset tisíc nových unikátních herních titulů.
Jak se taková se nová hra rodí? Nebylo již všechno vymyšleno?
Tohle bych připodobnil ke gastronomii. Většina základních surovin a postupů je známá a mnohokrát opakovaná. Jsou i některé recepty, které zapadly a málokdo je používá, ale jedná se o známé suroviny i postup. Jako šikovný kuchař dokážu dané ingredience dobře namíchat a vytáhnout nové zajímavé chutě. Navíc musím pokrm naaranžovat na talíř a prodávat v hezkém příjemném prostředí. Zákazník je z toho paf, ale jedná se jen o chytrou a vyváženou kombinaci všeho již dávno známého. Takové to je i při vymýšlení her. Musíte mít obrovské znalosti herních principů a vědět, co nesmíte smíchat, aby hra nedopadla jako, když pejsek s kočičkou vařili dort.
Jaká je vaše nejoblíbenější hra?
Když mám čas, tak si rád zahraju naší hru Picasso. Je to věc na bázi acivity her, která mě baví, protože ji mohou hrát dospělí s dětmi a smývá se věkový rozdíl.
Efko - karton neprodukuje pouze hry. Vyrábíte i stavebnice, autodráhu a unikátní Igráčky. Kolik už jste jich historicky vyrobili?
Figurek děláme mezi 250 až 300 tisíci za rok. Vyrábět jsme je začali v roce 2010. Před pěti lety jsme vyrobili miliontého Igráčka. Aktuálně přesné číslo nevím, ale odhaduji, že je to již přes dva miliony kusů.
Miroslav Kotík (54), vystudoval průmyslovou automatizaci a v roce 1990 otevřel prodejnu hraček ve Žďáru nad Sázavou. O tři roky později vznikla firma Miroslav Kotík-EFKO, která distribuovala hračky na českém trhu. V roce 1995 EFKO odstartovalo výrobu společenských her, která se stále rozšiřovala až do současnosti. Roku 2008 Kotíkův podnik zmodernizoval strojní vybavení a odkoupil vlastická práva na značku Igráček včetně původních forem. Na trh obrozený Igráček vsoupil v roce 2010. Zatím poslední akvizicí Miroslava Kotíka je výroba původní české autodráhy (Ites, Gonio, EuropaCup, Faro).
