Nevoli vietnamské komunity v Česku vyvolala slova o údajném neformálním řetězci vietnamských večerek, která vyřkl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Provozovatelé těchto obchodů jsou podle Prouzy organizovaní a jednají ve shodě, přestože navenek působí jako malé nezávislé jednotky. To odmítá zástupce Vietnamců ve vládní radě pro národnostní menšiny Huu Uyen Pham.
“Vietnamské večerky jsou většinou rodinné firmy, které fungují naprosto samostatně a někdy si konkurují docela nezdravě,” uvedl. Připustil však, že některé vietnamské rodiny mají více prodejen nebo že se jejich provozovatelé sdružují, aby mohli nakupovat ve velkoobchodech. Tam jde obvykle pořídit zboží pouze ve velkém balení. O řetězci ale podle něj mluvit nelze. “Podnikají samostatně a neexistuje žádné společné řízení,” doplnil Huu.
Prouza argumentuje právě tím, že provozovatelé vietnamských večerek nakupují u stejného velkoobchodního dodavatele nebo používají podle něj stejné informační systémy. “Zmapujte si, jaký software se používá na pokladnách jednotlivých vietnamských večerek. Podívejte se na ceny v jednotlivých obchodech blízko sebe,” řekl šéf svazu obchodu. Tento typ obchodů podle Prouzy ovládá zhruba pětinu trhu v Česku.
“Nápad posoudit alianci obchodníků podle toho, že by měly stejného velkoobchodního dodavatele nebo by používaly stejný informační systém je naprosto revoluční. Obávám se, že je to míněno jako zbraň na vietnamské večerky,” uvedl Huu.
Nicméně podle Prouzy by na vietnamské večerky jako na významnou tržní sílu mohla pohlížet novela, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Prokázání vazeb mezi obchody by pak podle prezidenta svazu obchodu záleželo na “odvaze a schopnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže”, jak nedávno uvedl pro ČTK. Novela zákona o významné tržní síle navazuje na evropskou směrnici a má podle ministerstva řešit především vztah mezi odběratelem a dodavatelem.
Šéf svazu poukázal na kontroly v těchto typech obchodů, do kterých se inspekcím “nechce chodit”. “Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemá problém s kontrolou žádné skupiny kontrolovaných osob,” uvedl mluvčí úřadu Pavel Kopřiva. Jako možný problém během kontrol označil nepřítomnost česky hovořícího personálu. Počet obchodů rozdělených podle národnosti, tedy i takzvaných vietnamských večerek, SZPI neeviduje. Kontrolní činnost v Česku dále provádějí Česká obchodní inspekce a Státní veterinární správa.
V Česku má podle údajů Evropské komise jedenáct obchodních řetězců rozděleno 75 procent trhu. Největší je Kaufland patřící do německé skupiny, který v účetním období od března 2017 do února 2018 utržil 58 miliard korun a dosáhl zisku po zdanění 3 miliardy korun.
