Stravenkové firmy přijdou o byznys. Ministerstvo financí chce od roku 2021 zavést finanční paušál

Alena Schillerová

Alena Schillerová Zdroj: Michaela Szkanderová

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Stravenky (ilustrační foto)
Edenred
Sodexo
6
Fotogalerie

Ministerstvo financí hodlá omezit dominantní postavení několika stravenkových firem na trhu. Poukazuje na to, že pomocí daňových výjimek vydělávají v Česku stamiliony korun ročně, avšak většinu z nich odvádějí do zahraničí.

Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) chce od roku 2021 zaměstnavatelům umožnit, aby kromě papírových poukázek či platebních karet na jídlo poskytovali svým pracovníkům finanční paušál, který by také nepodléhal odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Zůstala by i hranice pro maximální příspěvek zaměstnavatele, na nějž by byla daňová sleva. Restauratéři a maloobchodníci jsou pro. ČSSD a odbory namítají, že stravenky jsou fungující benefit.

„Oligopol stravenkových firem skončí a na podporu stravování dosáhne i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají,“ řekla Schillerová k chystané novele zákona o dani z příjmů.

Navíc nevidí důvod, proč by na malých a středních podnikatelích měly vydělávat korporace z ciziny, jejichž byznys je postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. „A to nemluvím o tom, že ročně propadnou stravenky za 150 milionů, které se stávají čistým příjmem stravenkových firem,“ dodala.

Místopředsedkyně sociální demokracie a ministryně práce Jana Maláčová připomněla, že její strana už dlouho volá po revizi daňových výjimek. „Zaměstnanci by ale neměli přicházet o své výhody,“ uvedla.

Asociace provozovatelů poukázkových systémů odhaduje roční objem tuzemského trhu se stravenkami na 25 miliard korun. „Zavedení paušálu bude pro státní rozpočet dražší než současný systém. Ročně přijde o sedm miliard,“ tvrdí předseda asociace David Rýc.

Ministerstvo oproti tomu vyčíslilo možný dopad nejvýše na dvě miliardy. Jeho návrh podporují Asociace hotelů a restaurací (AHR) nebo sdružení maloobchodníků, protože na úkor své marže platí společnostem, jako je Sodexo, Edenred či Up, smluvní odměnu kolem šesti procent. U elektronických stravenek pak hradí provizi ještě provozovatelům terminálů.

Podle AHR zhruba třetina restaurací poukázky nepřijímá a další je berou jen kvůli udržení konkurenceschopnosti. „Administrativní zátěž spojená se stravenkami je velmi vysoká,“ přidal další argument šéf asociace Václav Stárek. Stravenky by omezila i Hospodářská komora, která byla donedávna k záměru Schillerové zdrženlivá. Aktuální průzkum komory ukázal, že pro je sedm z deseti firem. Současný systém naopak vyhovuje pouze sedmi procentům účastníků šetření.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň míní, že možnost vyplácet zaměstnancům paušál stravenky zlikviduje. „Pokud budou peníze na cokoli za stejných nebo i lepších podmínek než papírky na jídlo, pak velikost stravenkového trhu bude konvergovat k nule,“ uvedl.