Daň za remízky má spadnout na nulu. Pomohou zadržet vodu v krajině

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ČTK

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
13
Fotogalerie

Ministerstvo financí ustoupilo. Remízky, větrolamy a jiné krajinné prvky přispívající k větší biodiverzitě a lepšímu zadržování vody mají být osvobozeny od daně. Dosud z nich zemědělci platili zhruba pětinásobně vyšší daň z nemovitosti než u orné půdy.

Podmínkou nulové daně bude registrace krajinných prvků v evidenci ekologicky významných prvků. V minulém týdnu to schválila vláda v rámci daňového balíčku, který zamíří do Poslanecké sněmovny.

Agrární analytik Petr Havel považuje změnu za žádoucí. V krajině je třeba mít jakékoli terénní vlny nebo plochy, které ji rozčleňují. „Pakliže je krajina členitější, dešťová voda se tam lépe zachytí, půda ji dokáže lépe vsáknout, čímž se omezují důsledky sucha,“ vysvětluje. Krajinné prvky v tuzemsku tvoří podle Havla zhruba jedno procento půdního fondu a osvobození od daní sníží příjmy státu zhruba o desítky milionů korun.

Osvobození od daně by mělo platit od ledna 2020. Zároveň bude do konce roku 2021 platit přechodná doba, dokdy budou muset své krajinné prvky zaevidovat i ti, kteří už jsou od daně osvobozeni.

Nový úřední záměr vyvolává i pochybnosti. „Kvůli povinné evidenci znovu přibude administrativy a znovu to odnesou především nejdrobnější zemědělci. Otázkou také je, zda bude každý remízek skutečně zaevidován,“ říká například zemědělec Daniel Pitek.

Finanční správa už zhruba dva roky mnohem častěji než dříve počítá za remízky daň dva tisíce korun za hektar. Ministerstvo financí to vysvětluje tím, že katastrální úřad v posledních letech upřesňuje evidenci a zařazuje krajinné prvky do kategorie ostatní plochy, kam také podle legislativy patří.

„Pokud se krajinné prvky nacházejí na pozemku typu ostatní plocha, od vyšší daně z nemovitých věcí nejsou osvobozeny automaticky. Osvobození platí jen v případě, že pozemky nelze žádným způsobem využívat a je to tedy takzvaná neplodná půda,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Podle platné katastrální vyhlášky z roku 1994 jsou neplodné půdy jen ty, které nelze k potenciálnímu využití ani přeměnit, tedy například mokřady, močály, rokle a strže.