Nejistota, která je spojená s odchodem Velké Británie z Evropské unie, je podle vedoucího britské pobočky agentury CzechTrade Martina Macourka pro pivovary horší, než brexit samotný. Především pro dovoz tankového piva s omezenou trvanlivostí pak může být problém čekání v kolonách na hranicích. „Přitom tankové pivo a obecně tankovny jsou koncept, který se Velké Británii velmi dobře chytil,“ říká Macourek. Zároveň upozorňuje, že britský pivní trh je velmi konkurenční, po brexitu podle něj hrozí soutěžení především s pivovary ze Spojených států.
Co bude brexit znamenat pro export českých pivovarů do Velké Británie?
Nic fatálního by je čekat nemělo. Jak ty velké, které mají ve Velké Británii etablované jméno typu Pilsner Urquell nebo Budvar, tak pro ty malé s výstavem pouze pět tisíc hektolitrů. Oba představují něco unikátního, specifický proces výroby ležáku ve Velké Británii neprobíhá.
Znamená to, že české pivo je u Britů dobře zavedené?
Dobrá otázka. Britové toho o České republice mnoho nevědí, ale když už něco znají, je to pivo, Praha a Škoda. Přitom britský pivní trh je nesmírně konkurenční, jsou tam zastoupené evropské státy, Američané, Jihoameričané, Asiati... Je těžké se na něm prosadit. Na druhé straně Britové české pivo znají a mají k němu jednoznačně pozitivní vztah.
Co konkrétního se pro české pivovary tedy změní?
Dvě konkrétní věci. Nejedná se o tarifní překážky, které pro pivo téměř nejsou, ale hrozí problémy z hlediska logistiky. Když převážíte nefiltrované a nepasterizované pivo, má omezenou životnost. Pokud tedy dojde na hranicích v Doveru ke zdržení kamionu několik dní a zejména v létě, kdy pivo rychleji podléhá zkáze, tak je to problém. Přitom tankové pivo a obecně tankovny jsou koncept, který se Velké Británii velmi dobře chytil. Když vezmu v úvahu nejhorší případ tvrdého brexitu, bude to znamenat, že tankové pivo nebudeme moci v cisternách vozit. Místo toho budeme exportovat pasterizované a filtrované pivo.
Druhá věc se netýká pouze piva, ale i odvětví, která mají větší pružnost. Když se zhorší ekonomické podmínky, lidé mají tendenci nekupovat zbytečné věci. To je i případ piva. Analytici očekávají, že se zhorší tržní podmínky ve Velké Británii a postihne to odvětví pohostinství. Na druhou stranu jsou to zatím jenom spekulace. Analytici očekávali propad i po referendu o vystoupení z Evropské unie a nic takového se nestalo.
Mám tomu rozumět tak, že vystoupení Velké Británie z EU se českých pivovarů nedotkne, protože pro ně existují speciální režimy už nyní a budou poté platit dál?
Částečně ano. Pokud by došlo k nejhoršímu scénáři v podobě tvrdého brexitu a nebyla by uzavřena sektorová dohoda, platily pro dovoz piva podmínky Světové obchodní organizace WTO. Protože Velká Británie je jejím členem a nepředpokládá se, že by to chtěla měnit. Stejně tak státy Evropské unie. To znamená, že podle WTO celá řada odvětví nepodléhá tarifním překážkám. Mezi ně patří i pivo.
Nějaká speciální sektorová dohoda na pivo tedy není v jednání?
Na pivo určitě ne. Když už se mluví o sektorových dohodách, skloňuje se zejména automobilový průmysl. Export piva sice není zanedbatelný, ale Britové a jakýkoliv vyjednavač s vámi uzavře sektorovou dohodu, pokud to bude i v jeho zájmu. Vzhledem k tomu, že export piva z Velké Británie do Česka nebo obecně do EU je poměrně malý, nebyl by na tom žádný zájem.
Očekáváte, že export piva z Česka do Velké Birtánie klesne?
Myslím, že může klesnout úměrně tomu, jak poklesne trh. Ale nesníží se dramaticky, protože veškeré pivo se nenahradí z domácích zdrojů. Navíc všichni naši konkurenti z Evropy budou postiženi stejným způsobem - Němci i Rakušané, kteří vyvážejí podobným typ piva jako my. To už spíš hrozí, že nám budou více konkurovat pivovary ze Spojených států. Například když se britský distributor bude rozhodovat, zda ozvláštní své portfolio českým ležákem nebo americkým alem, je možné, že bude raději obchodovat s Američany. V režimu se Spojenými státy se totiž nic nemění, zatímco režim s Evropskou unií je oblastí nejistoty. Řekl bych, že ta nejistota je větší problém než samotný brexit. Že nikdo neví, zda brexit nastane a jakou bude mít podobu, je toxické mnohem více.
Kterých vývozních artiklů z Česka do Velké Británie se brexit může dotknout nejvíce?
Jednoznačně by se jednalo o automobilový průmysl a dlouho po něm nic. Když se podíváme na statistiku vývozu z Česka do Velké Británie, představuje desítky miliard korun za rok. Nad tímto sektorem se skutečně vznáší celá řada otázek. Automobilový průmysl by mohl kromě celé řady jiných problémů čelit tarifním překážkám. Dovoz hotových aut z Evropské unie do třetích zemích podléhá clu deset procent, což by po brexitu byl případ Velké Británie. Jsou i cla na díly, což je také důležité. Export těchto artiklů by se mohl dramaticky zmenšit a myslím, že tím by Česká republika mohla být významně postižená.
Kterých dalších oborů by se týkal?
Když to zobecním, tak celého dodavatelského řetězce pro výrobní sektor. To znamená komponenty do strojů, komponenty z různých plastů, komponenty z kovů, výrobky z oblasti obnovitelné energetiky jako reaktory, turbíny nebo kotle. Řekl bych, že Česká republika má smůlu v tom, že je z hlediska Velké Británie a brexitu průmyslovou zemí. Hrozí také problémy z hlediska logistiky. Třeba v tom automobilovém průmyslu funguje takzvané „just in time” a když nebude dodrženo, jeho kompetitivnost se zhorší. Dovážet pak přestane dávat smysl. Na druhou stranu jsou sektory, které by brexit postihl méně. Zejména poskytování celé řady digitálních služeb nebo řešení v oblasti IoT. Tam obava není tolik na místě.
