Průměrná hrubá mzda v Česku poprvé klesla

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Marek Podhora

Údaje o mzdách za první čtvrtletí dávají doposud nevídaná data. Z údajů ČSÚ vyplývá, že v Česku poprvé klesla průměrná nomimální mzda. Zatímco na propad reálné mzdy je v posledním roce obvyklý, pokles průměrné hrubé mzdy statistici zaznamenali poprvé.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 85 korun na 24 061 korun, nominální pokles činil 0,4 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se mzda snížila o 2,2 procenta. Informace zveřejnil statistický úřad

„Nepochybně z části jde propad mezd na vrub vyplácení prémií v předstihu, které se v důsledku zavedení dodatečné daně projevilo už v závěru loňského roku. Pokles mezd se odehrává ve 12-ti z 19-ti odvětví české ekonomiky, takže vše svádět jen na bonusy asi nelze. Svoji roli sehrává i vleklá recese českého hospodářství, která omezuje prostor pro navyšování průměrných výdělků. Netýká se to jen tolik „populární“ průměrné mzdy, ale dolů zamířil i medián mezd. Stále platí, že průměrná mzda se netýká více než dvou třetin zaměstnanců v ČR,“ komentoval situaci Petr Dufek, analyk ČSOB.

V loňském roce podle údajů z Českého statistického úřadu během prvních tří kvartálů zpomaloval růst průměrných mezd, avšak čtvrté čtvrtletí vybočilo z trendu a průměrná mzda výjimečně vzrostla o 3,7 procenta. Příčinou bylo vyplácení mimořádných odměn vysoce příjmovým skupinám o kvartál dříve, než bývá zvykem.

Firmy k němu přistoupily vzhledem ke změnám v daňové legislativě, které vešly v platnost od ledna 2013. Nejlepší mzdy jsou u soukromých zahraničních společností, kde na výplatních páskách zaměstnanci najdou v průměru 30 347 korun. Na druhém pólu jsou zaměstnanci sdružení, kteří berou o 10 tisíc korun méně.

„Firmy vyplácely odměny dříve a nyní v hospodářství chybí. Bez tohoto vlivu by samozřejmě nominální mzdy rostly, pravděpodobně o 1,7 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Nejvýraznější byl podle Erhartové vliv mimořádných odměn v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se tímto způsobem průměrná mzda snížila o takřka 6000 korun.

Samá špatná čísla

Stagnaci nebo pokles platů po odečtení inflace očekávali i analytici, kteří tento vývoj zdůvodňují špatným výkonem ekonomiky a s tím spojeným růstem nezaměstnanosti. V nominálním vyjádření většina analytiků ale odhadovala růst o 1,2 až dvě procenta.

Spotřebitelské ceny stouply o 1,8 procenta, objem mezd klesl o procento a počet zaměstnanců o 0,6 procenta.

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal pokles průměrných mezd nominálně o 0,4 procenta a reálně o 2,2 procenta. V nepodnikatelské sféře zůstala průměrná mzda nominálně na stejné úrovni jako loňském prvním čtvrtletí, reálně se snížila o 1,8 procenta.

: