Evropská unie zastavila dovoz ruského uhlí, z velké míry také ropy a snaží se zbavit zemního plynu i dalších komodit od agresora. Ze sankcí ale už několikrát vyklouzly diamanty. Pozornost sedmadvacítky se v tomto směru upírá na jedinou členskou zemi – Belgii s jejím světovým diamantovým centrem Antverpy. Ukrajině a východu EU dochází trpělivost a naléhá na zalátání sankční díry. V Belgii je ovšem záležitost citlivé politické téma.
Přes antverpskou diamantovou čtvrť o rozloze zhruba kilometr čtvereční projde 85 procent surových diamantů. A nadále se tam dostávají i ty ruského původu, které se před válkou podílely na celkovém množství ze čtvrtiny. The Guardian před časem uvedl, že v roce 2021 dovezla Belgie ruské diamanty za 1,8 miliardy eur. V prvních osmi měsících loňského roku podle něj činil import 1,2 miliardy, i když zřejmě šlo hlavně o dokončení dříve dohodnutých kontraktů před velkým propadem dovozu.
Alrosa vypadla z předešlých sankčních balíků na poslední chvíli
Belgie tak čelí kritice ostatních evropských zemí, že pomáhá financovat zabíjení civilistů na Ukrajině, a sama vnímá, že situace začíná být neúnosná. „Ruské diamanty jsou krvavé diamanty,“ prohlásil premiér země Alexander De Croo podle webu Politico. Přesto není stále jasné, zda se ruské diamanty konečně dostanou pod evropské sankce. Ve hře je plošný zákaz dovozu, jeho omezení i alternativní návrhy.
Sedmadvacítka už v minulosti plánovala postihnout ruskou společnost Alrosa, největšího těžaře těchto drahokamů na světě s úzkými vazbami na Kreml. Reprezentuje 95 procent ruské produkce diamantů a 27 procent celosvětové těžby. Rusko každý rok na exportu kamenů získávalo čtyři miliardy dolarů.
Alrosa ale podle Guardianu přinejmenším dvakrát na poslední chvíli ze sankčního balíku zmizela. „Byl to zvláštní vzorec,“ řekl mu nejmenovaný diplomat. „Dostali jsme to v návrhu Evropské komise a pak jsme v posledních hodinách dostali informaci, že to tam není,“ dodal. Belgická vláda přitom tvrdí, že žádné postihy neblokovala.
Antverpské světové diamantové středisko (AWDC), které reprezentuje sektor, v minulosti argumentovalo tím, že zákaz importu kamenů by ohrozil deset tisíc pracovních míst, čtyři tisíce přímo a zbytek nepřímo. Tato čísla jsou však podle některých názorů nadsazená.
Představitelé diamantového byznysu navíc zdůrazňují, že obchodníci musejí mít dostatek času, aby se uzpůsobili novým podmínkám. V případě embarga by byli ve výhodě velcí, kteří snadno najdou náhradu za ruské nerosty. „Ale pro malé obchodníky je to velmi obtížné, zničí vás, když nemáte žádné alternativy,“ tvrdí podle britského listu mluvčí AWDC Tom Neys, podle něhož by utrpěly hlavně některé specializované sektory, kupříkladu produkce očních skalpelů.
Antverpy se bojí posílení konkurence
Antverpský byznys se nejvíce obává toho, že evropský zákaz povede k úprku obchodníků do konkurenčních center, především na Blízký východ a do Indie. A že tak ve finále přijde o příjmy, aniž by ruské kameny skutečně zmizely z globálního trhu. „Toto není nějaké vágní varování: skončíte s rizikem, že celých čtyřicet miliard eur ročního obratu půjde do Indie nebo Dubaje a ty se stanou největšími obchodními centry na světě,“ varoval Neys.
Belgie může také snadno poukázat na to, že některé země včetně Česka získaly výjimky na dovoz ropy a ropných produktů i na to, že sankce zatím nepostihly ani ruský jaderný byznys, i když sílí tlak i v této oblasti. Problémem je také to, že uvnitř belgického vládního slepence nepanuje shoda. Zelení a socialisté jsou sankcím nakloněni. „Chceme, aby se Belgie aktivně zapojila do jednání s Evropskou komisí,“ řekla podle Politica vlámská sociálnědemokratická poslankyně Vicky Reynaertová. Do záležitosti navíc promlouvají i regionální vlády, v tomto případě především zájem Antverp.
Panuje tak přesvědčení, že Belgie v čele s De Crooem bude spíše usilovat o mezinárodní spolupráci ve sledování toku ruských diamantů tak, aby byl zcela transparentní. „Příjmy Ruska z diamantů se mohou zastavit pouze tehdy, pokud již nebude možný přístup ruských diamantů na západní trhy. Na vytvoření této jednotné fronty Belgie spolupracuje se svými partnery,“ uvedl premiér s tím, že dovoz z Ruska už stejně významně poklesl. Jeho sankční omezení na zvažovaných třicet procent předválečné úrovně by tak zřejmě nemělo žádný efekt.
„Pojďme společně včetně partnerských zemí v Africe stanovit nový etický standard pro diamanty po celém světě,“ vyzvala také Reynaertová společně s europoslankyní Kathleen Van Bremptovou v textu, který zveřejnil server EUObserver. Detaily tohoto plánu však zatím nejsou jasné a jeho kritici upřednostňující sankce jsou k široké dohodě skeptičtí. Web The Brussels Times konstatoval, že už v minulosti byl pokus sledovat „krvavé“ diamanty, vždy se však našly díry, kterými se na trh dostaly.
Indické brusírny živoří
Globální obchod s diamanty už citelně zasáhlo to, že se loni na jaře Alrosa dostala na americkou černou listinu. Bloomberg následně informoval, že společnost prodává své zboží v omezenějším množství a ve vší tajnosti dál, především do Indie. Část jejích kamenů se však touto cestou po vybroušení právě kvůli spletitému a neprůhlednému řetězci dostává i na Západ, přestože se jim velké šperkařské domy snaží vyhnout.
I tak se indický diamantový byznys podle Deutsche Welle postupně dostává do úzkých. „Nedostatek diamantů vedl mnoho majitelů továren k propouštění pracovníků. Byli jsme těžce zasaženi a není snadné sehnat práci. Malé diamantové dílny byly uzavřeny,“ řekl německé stanici Maheš Patel, který brousí a leští kameny už dvě desítky let ve městě Surat, diamantovém centru Indie.
Ve městě je zhruba šest tisíc dílen na zpracování drahokamů, které zaměstnávají přes půl milionu pracovníků a dosahují ročního obratu až 24 miliard dolarů. Pracovní místa však v poslední době zanikají po tisících. Další dílny živoří a čekají, že se situace zlepší, části se podařilo sehnat náhradní zboží v Africe a některé sázejí na laboratorně vyrobené diamanty, kterým by současná situace mohla pomoci.
