Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Podobný vývoj cen očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou komoditu využívají. Firmám a podnikům ale na rozdíl od domácností cena elektřiny zřejmě poroste. Důvodem je růst nákladů na takzvané zelené zdroje.
U elektřiny tvoří regulovaná část stanovována ERÚ přibližně polovinu výsledné ceny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
ERÚ uvedl, že u elektřiny klesne na hladině nízkého napětí regulovaná část ceny na území ČEZ Distribuce o 2,6 procenta a PREdistribuce o 0,46 procenta, u E.ON Distribuce naopak vzroste o 0,28 procenta. U plynu pak klesne regulovaná složka pro maloodběratele na distribučním území GasNet o 2,76 procenta a E.ON Distribuce o 0,43 procenta, zatímco v Praze na území Pražské plynárenské Distribuce regulované ceny vzrostou o 4,74 procenta.
"Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách, jde například o modernizaci starších plynovodů.
"Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy," dodal Trávníček.
ERÚ: Firmy a podniky si příští rok za elektřinu zřejmě připlatí Regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. U plynu bude situace opačná - u velkoodběratelů počítá ERÚ s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka dojde pro vysoké a velmi vysoké napětí při zachování ceny silové elektřiny k nárůstu maximálně okolo dvě až tři procenta. U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé. |
Analytici uvedli, že oznámení ERÚ trend stagnace či mírného poklesu cen energií v příštím roce zásadním způsobem nezmění. Větších úspor mohou dosáhnout lidé, kteří jsou na trhu aktivnější a sami od sebe výhodné nabídky vyhledávají, míní experti.
Důvodem předpokládaného poklesu cen jsou podle nich především velkoobchodní ceny. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně asi 43,7 eur (zhruba 1145 korun) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 13,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně klesla ještě výrazněji, a to o přibližně o čtvrtinu na zhruba 14 eur (asi 367 korun) za MWh.
