Z pohledu celé osmadvacítky ale není váha českého průmyslu zásadní. Česko se podle přidané hodnoty řadí na 11. místo žebříčku členských zemí s dvouprocentním podílem na celkové průmyslové produkci. Mezi klíčové země ovlivňující vývoj průmyslu v Evropě patří s podílem 27,4 procenta Německo, s odstupem následují Velká Británie, Itálie a Francie.
„Českou republiku ovšem lze označit za 'nejprůmyslovější' zemi Evropy, jelikož podíl průmyslu na podnikové ekonomice je tu nejvyšší ze všech zemí EU. Více než polovina produkce jde na export,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Podíl průmyslu na podnikové ekonomice dosahuje v ČR 47,3 procenta, v sousedním Německu je to 40,2 procenta, ve Velké Británii 24,8 procenta.
Mezi klíčová odvětví českého průmyslu patří výroba motorových vozidel, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení.
Vývoj průmyslové výroby v Česku:
Podíl těchto tří odvětví na tvorbě přidané hodnoty a zaměstnanosti v průmyslu se stabilně pohybuje kolem 30 procent. V průběhu loňského roku se počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu zvýšil o téměř šest tisíc a nárůst pokračuje podle úřadu i letos.
„Z dlouhodobého hlediska se nejvíce daří právě výrobě motorových vozidel. Za posledních deset let se výroba aut u nás zdvojnásobila. Podle předběžných údajů zde bylo v loňském roce vyrobeno téměř 1,25 miliónu kusů automobilů,“ uvedla Veronika Doležalová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Naopak v dlouhodobém útlumu je výroba oděvů. Před deseti lety byla produkce oděvního průmyslu téměř dvojnásobná. Za poslední desetiletí také ubylo v tomto odvětví 18.000 zaměstnanců. Také těžba černého a hnědého uhlí od roku 2005 klesla o 15 miliónů tun. Za posledních deset let se produkce v tomto odvětví snížila téměř o třetinu.
