Česko s největší pravděpodobností nepošle do Ruska v rámci tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany takzvaný bezpečnostní dotazník, což by prakticky znamenalo vyloučení ruské státní firmy Rosatom z účasti na této zakázce. Je to reakce na sobotní oznámení informací bezpečnostních složek, že se ruská rozvědka GRU měla podílet na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.
„O tendru bude rozhodovat příští vláda. My připravujeme bezpečnostní posouzení a nedovedu si představit, že bychom do něj po posledních událostech oslovili rovněž Rosatom. Pravděpodobnost, že tedy bude pozván do tendru, je naprosto minimální,“ sdělil deníku E15 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za hnutí ANO).
Podle informací z okolí premiéra Andreje Babiše lze předpokládat, že se o vyloučení Rosatomu z přípravy tendru rozhodne v řádu dnů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce v neděli řekl, že Rusové by se neměli tendru na dostavbu Dukovan účastnit ani v rámci konsorcií s dalšími společnostmi.
Zapojení Ruska do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích podle ekonomů ochladí obchodní vztahy Česka a Ruska. O tom, do jaké míry kauza ovlivní česko-ruský byznys, je však podle nich zatím předčasné mluvit. „Musíme nyní počkat, jaký bude postup Evropy vůči Rusku. Zda přistoupí k ekonomickým sankcím vůči Rusku a jakou budou mít podobu. Tak či tak ale může dojít k ochlazení obchodních vztahů,“ řekla E15 analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Dodala, že v první řadě bude mít kauza dopad na oblast energetiky.
Role státu a jeho možnost kdykoliv zasáhnout je podle něj ošetřena ve všech smlouvách s investorem, kterým je společnost ČEZ. Podle březnového vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu zůstal původně ruský Rosatom mezi uchazeči o stavbu v Dukovanech, se kterými chtěl stát dál jednat. Vyřazena naopak byla čínská firma. Účast Rosatomu v tendru dlouhodobě kritizuje část opozice i někteří bezpečnostní experti.
„Země jako Rusko či Čína se na takových projektech vzhledem k jejich politice vůči naší zemi, jejich geopolitickým zájmům, ale i jejich domácí politice vůči vlastním lidem prostě nemohou podílet,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Dále dodal, že se bezpečnostní výbor sněmovny bude zabývat tím, zda touto informací disponoval ministr Havlíček už tehdy, když Rosatom do tendru přizval, a ministr vnitra Hamáček v situaci, kdy plánoval cestu do Moskvy kvůli jednání o vakcíně Sputnik V.
Kauza Vrbětice bude mít dopad také na česko-ruský byznys. V Rusku v posledních letech uzavíraly některé české firmy smlouvy za miliardy. Řadu smluv a dohod uzavřely v listopadu 2017 na česko-ruském podnikatelském fóru za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana. Šlo o smlouvy a dohody za 19 miliard korun.
Největší objem spolupráce tehdy nasmlouval Zetor Tractors. Společně s firmou KEMZ měl v plánu čtyři projekty. Česká firma dodává do Ruska komponenty traktorů, v místní továrně jsou pak sestavovány.
Společnost GE Aviation Czech, která vyrábí turbovrtulové motory, zas uzavřela smlouvu se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) o autorizovaném servisním středisku motoru GE řady H.
Společnost Pragoimex zase podepsala smlouvu s firmou Uralvagonzavod, že bude pracovat na modernizaci českých tramvají ČKD T-3 pro ruská města. Výrobce zapalovacích svíček Brisk z Tábora uzavřel ujednání o podpoře s vládou Samarské oblasti. Spolupráce se týkala výroby senzory pro ruský automobilový průmysl ve městě Toljatti.
