Podle reformy bude možné ročně rozšířit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren v Německu nanejvýš o 2,5 gigawattu. Při překročení této hranice nebudou mít další zařízení nárok na žádnou podporu. I pro elektrárny ve stanoveném limitu by se měla výše provozní podpory proti současnosti snížit.
Zákon také omezuje výjimku z placení „zelené přirážky“ na elektřinu, kterou dosud měly firmy s energeticky náročným provozem. Počet zvýhodněných podniků se sníží o čtvrtinu na zhruba 1500. Výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, které tyto podniky platí, se navíc zvýší z dosavadních 0,05 centu (1,4 haléře) na 0,1 centu (2,8 haléře) za kilowatthodinu elektřiny. Plná výše příspěvku pro domácnosti a malé firmy v současnosti činí 6,24 centu (1,71 koruny) za kilowatthodinu.
Na základě reformy také začnou „zelenou přirážku“ platit i majitelé solárních panelů, kteří spotřebovávají elektřinu, kterou si sami vyrobí. Od letošního prvního srpna budou platit 30 procent z plné výše příspěvku, do roku 2017 by se měl poplatek zvýšit na 40 procent plné výše příspěvku. Osvobozeni budou pouze provozovatelé zařízení, která mají menší instalovaný výkon než 10 kilowattů, to se týká především solárních panelů na střechách rodinných domů.
Spolkové země žádají více
Zástupci německých zemí sice reformu schválili, předtím ji ale kritizovali. Zemský ministr životního prostředí Dolního Saska Stefan Wenzel v debatě ve Spolkové radě prohlásil, že návrh neznamená dostatečnou úlevu pro konečné spotřebitele elektřiny.
Durynská premiérka Christine Lieberknechtová kritizovala, že reforma nijak neřeší problém vyvažování kolísavého výkonu obnovitelných zdrojů. Podle ní bude třeba v dohledné době vytvořit pravidla pro takzvaný kapacitní trh s elektřinou, což si vyžádá novou reformu podpory obnovitelných zdrojů.
Soumrak zelené elektřiny? Obnovitelným zdrojům se brání vlády i firmy
