Minoritní akcionáři skupiny ČEZ uprostřed týdne zpozorněli. Na programu jednání Legislativní rady vlády se totiž ocitl materiál, který má podle hlasů minoritních akcionářů potenciál změnit poměr sil při rozhodování o případném rozdělení polostátní energetiky ve prospěch majoritního akcionáře, tedy státu. Ten by mohl získat schopnost protlačit svůj scénář budoucnosti firmy s menším potřebným podílem akcionářů než doposud. Legislativní rada nicméně přijetí potenciálně kontroverzní pasáže vládě nedoporučila.
O projednávání legislativní změny ve čtvrtek na Twitteru informoval člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška. Podle něho návrh obecně upravoval podmínky pro rozdělování firem se státní majoritou a veřejně obchodovatelnými akciemi takové společnosti s tím, že firma je součástí kritické infrastruktury státu.
„Ke schválení rozdělení firmy má nově stačit 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, přičemž usnášeníschopná by byla i v případě, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje dvě třetiny základního kapitálu firmy,“ uvedl Bezouška na sociální síti. Doposud byl potřebný devadesátiprocentní podíl.
„Primárně jde o transpozici evropské směrnice. Zmíněné ustanovení s touto transpozicí nesouvisí, ale součástí novely zákona je. Zatímco k transpozici evropské směrnice rada neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ uvedl pro deník E15 šéf Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.
Akcie ČEZ ve čtvrtek po obědě posilovaly o necelá dvě procenta, tedy dvakrát více než pražská burza jako celek. Podle analytiků může jít o sílící sázky na státní odkup akcií. „Legislativní úprava by mohla státu fakticky umožnit, aby sám sobě schválil rozdělení firmy bez souhlasu minoritních akcionářů,“ uvádí analytik J&T Banky Milan Lávička.
Pro cenu akcie je podle něj důležité, že jednání legislativní rady vlády odráží záměr vlády rozhodnout o budoucnosti ČEZ relativně rychle. „Předchozí vyjádření členů vlády naznačují, že by do poloviny letošního roku mohlo být o budoucnosti energetiky jasněji. Sázka investorů na případnou prémii k současné tržní ceně je také zřejmě důvodem růstu akcií z posledních dní. V případě francouzské EDF činila tato prémie více než čtyřicet procent vůči ceně, za kterou se akcie obchodovaly bezprostředně před oznámením nabídky odkupu,“ dodává Lávička.
Projednávání návrhu kritizoval na Twitteru i zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobr. „Konkrétní podoba podrazu vlády Petra Fialy na miniroty ČEZ je asi na světě,“ vzkázal na sítích. Podle něho návrh odporuje unijním pravidlům a jde o účelový zásah do soukromých práv akcionářů. „Francie řeší totéž a ani je nenapadlo měnit 90procentní hranici,“ odkazuje Šnobr na dosavadní právní úpravu počítající s 90 procenty potřebných akcionářských hlasů.
Podle Šnobra jde o účelovou změnu zákona o přeměnách. „Má se týkat jen ČEZ, ač to není řečeno exaktně. Ke schválení změn by nepotřebovali 90 procent všech akcionářů, ale jen 85 procent přítomných akcionářů. To v reáliích valné hromady ČEZ znamená, že 70procentní podíl státu by měl stačit,“ dodává Šnobr.