Polsko si chce v Bruselu vydupat elektrárnu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-SA 3.0: Thomas Fietzek - Wikimedia Commons

V Bruselu se schyluje k souboji s Polskem. V sázce je hodně. Jestli Evropská komise je schopna vynucovat dodržování evropských předpisů členskými státy, nebo jestli si státy mohou dělat, co chtějí, bez ohledu na unijní směrnice. Souboj se povede o stavbu uhelné elektrárny v jihopolském Opole s plánovaným výkonem 1,8 GW celkem za 2,7 miliardy eur.

Stavbu této elektrárny prosadila polská vláda, protože kvůli unijním pravidlům pro škodlivé emise bude muset zavřít nebo upravit elektrárny s výkonem pět gigawattů. Bruselu však vadí, že opolská elektrárna se bude stavět, aniž by prošla posouzením, jestli v budoucnu k ní bude možné připojit zařízení pro ukládání emisí oxidu uhličitého pod zem. To po nových zařízeních nad 300 megawattů požaduje od roku 2009 směrnice o ukládání CO2.

Polsko tuto směrnici zatím do svého právního řádu nepřevzalo. Už přede dvěma roky komise spustila kárné řízení proti Varšavě a navrhla pokutu. Zatím bez efektu. Polská vláda se však nyní v argumentaci ohledně elektrárny v Opole opírá o rozhodnutí správních soudů, že se směrnicí řídit nemusí, když ji ještě nezačlenila do polských zákonů.

Před několika dny se proto ozvalo pět europoslanců, kteří vyzvali komisi, aby jim vysvětlila, jak je možné, že Polsko může beztrestně porušovat unijní právo a stavět elektrárnu, která nesplňuje zákonné požadavky. „Opole je testem, jestli jsou naše politiky platné, nebo jsou jen cárem papíru,“ řekl jeden ze signatářů výzvy, německý poslanec Jo Leinen. Komise zatím podle serveru euractive.com nechce kvůli citlivosti případ komentovat.

Pikantní na stavbě elektrárny v Opole je také fakt, že vláda do ní zapojila i státní těžařskou společnost Kompania Węglova, největšího těžaře černého uhlí v Evropě. Jenže ta se potýká kvůli poklesu cen uhlí s existenčními problémy. S dodavateli si vyjednala odklad splátek faktur na 120 dnů a údajně uvažuje o žádosti o státní finanční pomoc.