Vláda ve středu zastropovala ceny elektřiny i plynu. Ceny energií pro domácnosti a maloodběratele neporostou do konce roku 2023. Na jaké hodnotě chce vláda ceny zastropovat? Na koho se bude zastropování cen energií vztahovat?
Kdy budou ceny energií zastropovány?
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) už dříve přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit. Zastropování tak bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již letos během listopadu. K rozhodnutí došlo poté, co se 30. září mimořádně sešli ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.
V čem zastropování cen energií spočívá
Vláda návrhem reaguje na růst cen energií v poslední době. Novela zákona má více chránit ty spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Vláda také určila rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, ale i kategorie odběratelů, jichž se bude cenový strop týkat.
Dodavatelé energií budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace vláda bude moci v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Zastropování cen energií pro firmy
Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu:
- Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
- U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh.
- Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny
Odstoupení od smlouvy s dodavatelem energie
Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou smět pouze spotřebitelé, nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou.
Ceny energií po zastropování
Cenu elektřiny vláda omezila nařízením na základě novely na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
SPD chtělo přímo v zákoně cenu omezit až na 1,50 koruny u elektřiny a jednu korunu u plynu. Hnutí ANO by chtělo, aby maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory. U elektřiny by horní hranice měla představovat 1500 korun za megawatthodinu, tedy trojnásobek výrobní ceny, uvedl místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček.
Zastropování cen energií ve výsledku vypadá následovně:
- Domácnosti budou mít cenový strop nastaven na 100 procent své spotřeby.
- Cenový strop 5 Kč/kWh bez DPH (tedy 6,05 Kč/kWh s DPH) u elektřiny platí pro složku za odebranou energii.
- Zastropování se bude týkat i malých podniků - SME (podnik do 250 zaměstnanců a obratem do přibližně 1,25 miliard korun) na hladině vysokého napětí.
- Malé a střední podniky odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí mají zastropenou veškerou spotřebu
- U malých a středních podniků odebírajících z vyšších napěťových hladin je cenový strop elektřiny stanoven na 80 % nejvyšší roční spotřeby za uplynulých 5 let
- Ostatní odběratelé elektřiny či plynu budou mít možnost zpětné kompenzace zvýšených nákladů na energie z dotace od MPO prostřednictvím Dočasného krizového rámce.
- Stálé měsíční platby budou pro existující smlouvy zmraženy na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota v nařízení vlády na úrovni 130 Kč za měsíc na odběrné místo.
- U plynu bude cenový strop zaveden ve výši 2,50 Kč/kWh bez DPH (3,03 Kč/kWh s DPH) za složku za odebranou energii.
- Maloodběratelé plynu do odběru 630 MWh za rok z řad firem a podniků budou mít zastropenu veškerou spotřebu
- Střední odběratelé odebírající plyn nad 630 MWh (maximální roční odběr 4200 MWh) mají strop stanoven na 80 % nejvyšší roční spotřeby za uplynulých 5 let
- Stejně jako v elektřině, stálý měsíční plat obchodníka u existující smlouvy na plyn bude zmražen na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota na úrovni 130 Kč za měsíc na odběrné místo.
Kolik ušetřím po zastropování cen - příklad
Před zastropováním cen energií
Rodina s běžnou spotřebou elektřiny, která dosahuje 2000 kWh za rok a jako dodavatele využívá společnost Innogy s tarifem Elektřina Garance 36, aktuálně platí přibližně 23 tisíc korun ročně.
Po zastropování cen energií
Rodina v případě uvedeném výše zaplatí 16 500 korun, a ušetří tak zhruba 6500 korun.
Příklady současných cen energií
- ČEZ (Elektřina bez závazku) – 7,82 koruny za kWh
- E.ON (Varianta PRO 24 Jaro I.) – 9,25 koruny za kWh
- Pražská energetika (PRE Proud Nefix) – 9,08 koruny za kWh
- Innogy (Elektřina Garance 36) – 9,29 koruny za kWh
- Energie Pro (Pro) – 8,83 koruny za kWh
Ceny energií pro rok 2023
Zastropované ceny energií se projeví na zálohách od letošního listopadu a začnou platit se začátkem příštího roku. Zastropované ceny zůstanou do konce roku 2023.
Zastropování cen energií v Evropě
Vlády Evropské unie hledají společnou odpověď na vysoké ceny energií, které vyvolávají obavy z výpadků průmyslové výroby a širších sociálních problémů. Evropská komise navrhla balík krizových opatření zahrnující povinné snížení spotřeby elektřiny či omezení příjmů dodavatelů za elektřinu vyráběnou jinak než z plynu. Plány projednali 30. září unijní ministři na další mimořádné energetické radě v Bruselu. Některé evropské státy však k zastropování cen energií již přistoupily.
Zastropování cen energií ve Francii
Zaměstnanci ve Francii mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur, tedy zhruba 14 600 korun. Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba dvacet miliard eur už vláda vydala na zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur a zvýšená má být i podpora rodičů samoživitelů.
Zastropování cen energií v Británii
Země v květnu oznámila zavedení mimořádné 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, z nichž ten nejvyšší dosahuje 650 liber, tedy 18 800 korun.
Britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit i firmy, a to čtyřiceti miliardami liber, tedy 1,1 bilionu korun, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán počítá buď se zastropováním cen, nebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pomoc nová vláda chystá i domácnostem. V tomto případě mají být ceny zmrazeny na současné úrovni po dobu zhruba osmnácti měsíců a energetické firmy mají získat státem podporované půjčky.
Zastropování cen v Chorvatsku
Chorvatská vláda nedávno představila další opatření, která mají pomoci firmám a domácnostem kompenzovat negativní dopad vysokého růstu cen energií a potravin. Představuje to balík v celkové výši 21 miliard kun, téměř 70 miliard korun. Zahrnuje nejen zastropování cen elektřiny pro firmy, veřejné instituce a domácnosti od prvního října do konce března příštího roku, ale i snížení a zastropování cen u některých potravin.
Zastropování cen energií na Slovensku
Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur, tedy 548 milionů korun, pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. Teď však stát chystá systém kompenzací a dalších opatření proti výraznému zdražení energií pro domácnosti. Zvažuje i zastropování cen spolu s programem pomoci některým skupinám spotřebitelů včetně podniků.
U zemního plynu navrhlo ministerstvo hospodářství využít k dodávkám pro domácnosti také levný plyn, který je dlouhodobě uskladněný v zásobnících. Další návrh počítá s kompenzacemi rodinám v souvislosti s cenami tepla. Stát se už dříve dohodl se soukromým akcionářem největšího výrobce elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne, na tom, že firma část své produkce dodá za výrazně nižší než tržní cenu.
Zastropování cen energií v Německu
Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila v březnu první balík pomoci pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než třicet miliard eur, zhruba 735 miliard korun. Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek. Německo také plánuje od prvního října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoci dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen surovin, a přenést na spotřebitele devadesát procent jejich nákladů.
Nedávno Berlín oznámil další balík opatření o objemu 65 miliard eur, který má ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Opatření zahrnuje návrh na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro devět tisíc energeticky náročných podniků. Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění.
Zastropování cen energií v Polsku
Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. Domácnosti, které k vytápění používají uhlí, obdrží jednorázový příspěvek 3000 zlotých, zhruba 15 440 korun.
Vláda také schválila, že domácnosti používající uhlí je budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých, asi 5300 korun, za tunu. Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu. Uhlí se v Polsku podílí z osmdesáti procent na výrobě elektřiny.
Zastropování cen energií v Rakousku
Rakousko v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur, tedy 41,6 miliardy korun. Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur, téměř 3700 korun. V červnu vláda představila další soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur, tedy přes 12 tisíc korun, na dospělou osobu a 250 eur na dítě.
Zastropování cen energií v Maďarsku
Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci v červnu prodloužila do prvního října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé jsou tedy chráněni před růstem cen na trzích. V červenci Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.
Maďarsko také v květnu oznámilo mimořádné zdanění velkých firem v bankovnictví, pojišťovnictví, energetice i v letecké dopravě. Opatření má platit v letošním a příštím roce.
Drahé energie a zastropování cen
